Požár v Makově roku 1725
Makov v jeho historii zasáhly několikrát ničivé požáry. Patrně nejhorší požár zasáhl Makov v roce 1863, kdy lehlo popelem 68 domů. Pohromou pro Makov bylo i období Třicetileté války, kdy zpustlo 10 gruntů, z nichž minimálně pět bylo vypáleno či jinak zbořeno. Nevíme však, zda-li se tak stalo v jeden okamžik. Málo znám je požár z roku 1725.
Kdy přesně k požáru v roce 1725 došlo, není známo. První zmínka je z 9. 4. 1725, kdy žádali pohořelí z Makova magistrát v Poličce o zapůjčení obilí. K vyšetření škody vyslal magistrát do obce komisaře. Podle toho můžeme soudit, že k požáru došlo nedlouho před tím a jeho následky nebyly ještě odstraněny.
V roce 1725 stálo v Makově 27 gruntů – selských statků, 5 zahrad, tj. menších hospodářství, 10 chalup (domků) a kostel s farou. Dohromady tedy 44 domů i s kostelem, nepočítaje samostatně stojící hospodářské objekty jako stodoly, sušárny apod. Prokazatelně vyhořelo 7 z nich (16%) - č.4.grunt Václava Halousky, č.34.grunt Marka Drobného, č.35.grunt Jana Vodstrčila, č.39.grunt Mikuláše Sedliského, č.50.zahrada neb podsedek Matěje Vodstrčila, č.66. chalupa Václava Drobného a č.67.grunt Matěje Chvistoně jinak Novotného.
Podle rozložení shořelých domů můžeme předpokládat, že požár vypukl v gruntu Mikuláše Sedliského č.39. a převládajícím západní větrem se přenesl k č. 35./34./50. a přes údolí k č. 67./66./4. Stavení v tehdejší době byla dřevěná s doškovou střechou. K přenesení požáru tedy docházelo velmi snadno. Zajímavé je, že se požár pravděpodobně vyhnul nejbližším stavením po směru větru č. 36./47./48. Domy tehdy neměly své vlastní studně. Pro vodu se jezdilo s polovozem, na kterém byl umístěn sud, k vodní nádrži, která je dosud v prostoru za dnešní hasičárnou. V obci tehdy neexistoval ještě hasičský sbor. V případě požáru se hašení účastnila celá obec. V úmrtní matrice není žádný záznam, že by při požáru někdo zahynul a pokud, zřejmě shořel tak, že nebylo co pohřbívat. Pojišťovny tehdy ještě nebyly. Bylo však zvykem, že se na pomoc pohořelých skládala celá obec a při větším požáru i obce okolní. Nikdo si nemohl být jistý, jestli nebude příště hořet u něj, a nebude pak potřebovat solidaritu ostatních on. Sousedé tak byli solidární. Ve svém důsledku tak chudla celá obec.
Kromě nákladů na výstavbu nového gruntu, nákupu hospodářského náčiní, zvířectva a osiva, zde byly ještě náklady spojené s držením gruntu jako takového – úrok, tj. dědičný nájem vrchnosti, robota, kontribuce císaři, desátek církvi a případně další náklady rozkládané mezi poddané, jako např. ložírování procházejícího vojska. To vše se samozřejmě týkalo i pohořelých v Makově. 30.5.1725 byla krajskému úřadu odeslána zpráva o způsobených škodách a při vizitaci dopadeném tulákovi (nelze však dovodit, že chycený tulák byl za oheň zodpovědný). 24.9.1725 schválila rada města Poličky pohořelým z Makova úlevu na úroku. 26. 11. 1726 dostali pohořelí úlevu z císařské kontribuce, a to ve výši 3 a 2/8 osedlého. Ačkoliv o tom není zpráv, můžeme předpokládat, že pohořelí dostali úlevu i z církevního desátku (v roce 1717 byla obec přefařena od Nových Hradů k Morašicím, kostel sv. Víta v Makově byl pouze filiální a nebyl trvale osazen). Na jaře 1726 ložírovala v Makově 1. kompanie regimentu Eugenius (Evžena Savojského). Na pohořelé připadl náklad 16 zlatých, které se za ně uvolila zaplatit vrchnost. Makov byl stranou centra městského panství Polička. Makovští proto nechodili na roboty, ale platili za ní finanční náhradu. I tu pohořelým vrchnost odpustila, ale pouze na rok 1726. Na přelomu roku 1725 a 1726 přišla od 1.prosince do 23.dubna krutá zima. Mrazy byly takové, že mořská úžina mezi Dánskem a Švédskem zamrzla a jezdilo se zde na saních. Po kruté zimě přišlo parné léto a neúroda obilí a lnu. Neúroda v Makově zasáhla 26 hospodářů, tj. skoro každého. Proto na jaře 1727 žádali nejen pohořelí, ale celá všichni Makovští svoji vrchnost v Poličce o zapůjčení obilí. Neúroda však zasáhla celé panství a nebylo tak co půjčit. Přesto, že ani žně roku 1727 se nevydařily a nedostatek obilí trval, obec se pomalu vracela zpět do lepších let.
