V Širokém Dole se Zdvořilí objevují v řadě nemovitostí – čp.2, 4, 5, 7, 14, 18, 25, 26, 28, 29, 30, 37, 44, 45, 47, 49, 50, 52, 53, 55, 56, 57, 59, 61, 62, 66, 70, 84, 87 a 103. Ve většině těchto usedlosti Zdvořílí pouze bydleli v podnájmu či sloužili. Tučně jsou vyznačené nemovitosti, které Zdvořilí vlastnili.

Čp. 2.

Čp.2. leželo na poličské straně panství a patřilo vrchnosti, tj. královskému věnému městu Polička. V roce 1797 je zde uváděn Josef Křivka. Čp.2.Bylo asi prvním místem, kde bydlel Zdvořilý Josef *1801. Patrně to bylo u Filipa *1787 Filipyho, který je zde uváděn v roce 1829, a který se do Širocka přiženil z Oldříše. Díky zrušenému nevolnictví nemusel Josef *1801 už ani žádat litomyšlskou vrchnost o povolení sňatku s Josefou Hápovou *1805 ze Širokého Dolu 87. Široký Důl 87 byl již součástí poličského panství, zatímco Lubná, kde Josef *1801 doposud bydlel byla součástí panství litomyšlského. Zřejmě byly na poličském panství i výhodnější podmínky pro službu a proto i v části poličské Širocka. Rod Filipy byl dříve i na sousedním zakoupeném gruntu čp.4., kde Josef *1801 Zdvořilý sloužil.

V parcelním protokolu z roku 1839 je uváděn již jako osedlý Jan Popelka, který se sem pravděpodobně přiženil a vzal si za ženu dceru Filipa *1787 Filipyho Annu *1808. Usedlost měla tehdy výměru 58 rakouských sáhů (celkem 209 m2) a nybyly k ní žádné pozemky. Jan Popelka je zde uváděn i v roce 1851 při vyvázání nemovitosti. Za domek do té doby platil stejnou sazbu jako všichni ostatní osedlí na poličských gruntech a to 4zl. 18 3/4kr, které byly památným rokem 1851 zrušeny bez platu. Jan Popelka je uváděn i v seznamu občanů místní obce Široký Důl, kteří mají právo voliti výbor obecní z roku 1874 a 1880 je uveden Popelka Jan s roční povinností přimých daní 1zl 56kr. Pak se stopa Popelků zde ztrácí.

V obecních protokolech je dne 15.června 1924 vedeno jednání o "dolní" louce. Louka se ponechala Rosalii Pokorné čp.2. za 140,- Kč ročně. Jmenovaná se musí o ni každý rok hlásit.

V roce 1945 je zde jako vlastník uváděn Lopour František, který na svém poli 0,4 ha pěstoval brambory.

V roce 2005 sloužilo čp.2. jako chalupa pana Karmasína.

Široký Důl 2. - 30.8.2004

Čp. 4.

I čp.4.leželo na poličském panství. V době, kdy sem Josef Zdvořilý *1801 přišel sloužit patřila usedlost čp.4. o rok mladšímu Václavu *1802 Střítežskému. Václav *1802 Střítežský se přiženil do gruntu rodiny Filipy v té době ještě ani ne jako plnoletý v roce 1822 z Cikova u Horního Újezdu. Musel. O 6 let starší Kateřina Filipy s ním byla těhotná. Dodnes se v rodině Střítežských traduje po skoro 200 let, že Václav *1802 přijel tehdy jen s almarou naloženou na trakaři. Snad se poznali na některé z evangelických bohoslužeb či při návštěvě příbuzných Střítežských v Širokém Dole (čp.9. a 41.). Jak rodina Filipy, tak Střítežští patřili k helvetskému vyznání (evangelíci). Ve svém vyznání víry z února 1782 píše např. rychtář Mikuláš Střítezský z Újezda: "...my víru tu svatou vyznáváme, ...jak někdy staří bratří čeští vyznávali a až posavad vyznávají, v lámání chleba, pití z kalicha posvátného, konfesi tu českou bratrskou stvrzujeme."

Z parcelního protokolu z roku 1839 vyplývá, že usedlost tehdy byla rozdělena na 3 samostatně stojící budovy o výměře 19, 211 a 73 rakouských sáhů (celkem 1090 m2). Jednalo se tedy o velký grunt, ke kterému dále patřilo 28,5 ha půdy. Tak velký rozsah polí potřeboval dobrého hospodáře.

Široký Důl 4. - hmotová rekonstrukce

Josef *1801 Zdvořilý v čp.4. dlouhá léta sloužil a narodily se mu zde čtyři z pěti jeho dětí. Až teprve poslední Kateřina se narodila roku 1848 v čp.14. Děti Josefa Zdvořilého *1801 pak odešly sloužit na okolní grunty.

Revoluční rok 1848 přinesl vyvazování (vykupování) sedláků z robotních povinností. Do roku 1853 byl Václav *1802 Střítežský povinen odvádět ročně na faru 2 měř.žita, 2 měř.a 4t ovsa, 1/2 up lněného semene, 6 kusů vajec, 10zemi lnu a 1 koláč. To vše v hodnotě 6zl a 19kr. Z toho třetina odpadla za daně a 4zl 13kr musel faře vyplatit.

Václav Střítežský *1802 měl několik dětí, z nichž dva syny – Václava *1824 a Josefa *1829. Josef *1829 Střítežský byl prozíravý, pracovitý a zbožný hospodář. Nechal vybudovat v roce 1881 novou zemědělskou usedlost čp. 4, které se v okolí říkalo "mustrgrunt". Patřilo k ní 24 ha půdy. Chtěl podnikat se lnem a zpracovávat ho, proto stavěl na patro. Pěstování lnu bylo výhodné jak po stránce zpeněžení z prodeje, tak na vlastní potřebu. Ze semen se lisoval olej, kterým se ochucovala strava. Stonek se sušil a následně třel v pazderně (čp.26.). Každá větší usedlost měla svoji pazdernu, ve které len třel jak majitel, tak i nejbližší sousedé. Zpracovaný len se třídil dle jemnosti a délky vlákna, z něhož se tkalo plátno. Plátno se bělilo na bělidlech, která se nacházela u vody. Bělidla (lidově Devidla) se v obci nacházela celkem tři – u čp.102, 49 a 86.

Novou usedlost projektoval stavitel T. Veselský. Vystavěl ji širokodolský zedník Josef Lorenc (1832-1909) se svými syny, třebaže hlavní obživou jeho rodiny bylo zemědělství. Ke statku patří volně stojící polygonální stodola s doškovou střechou, která je vedena jako kulturní památka. Stodola prošla generální opravou v červnu 1993. Novou střešní krytinu vyrobil sám majitel pan Vlastimil Střítežský ml., který se zabývá výrobou došků ze žitné slámy. V r.1894 byly přestavěny dle dochovaných plánů T.Veselského chlévy a podstáj. Volně stojící výměnek - chaloupka byl postaven v roce 1899. K zajímavostem této velkoryse stavěné evangelické usedlosti patří i malované nápisy na trámech krovu.

V seznamu občanů místní obce Široký Důl, kteří mají právo voliti výbor obecní z roku 1874 je uveden Střítežský Jozef s roční povinností přimých daní 138zl. O šest let později je uváděn mezi voliteli opět Stříteský Josef s výší daně 138zl a 53kr. Stříteský Josef byl tak druhým největším sedlákem v obci.

Široký Důl 4 - 30.8.2004

Zdvořilí se do čp.4. vrátili až prostřednictvím Anny *1872, vnučky Josefa *1801 Zdvořilého.V čp.4. se jí totiž narodil jako nemanželský syn František Rudolf *1905. Inspirací pro jeho jméno mohl být tehdy 11 letý syn Josefa *1829 Stříteského František Rudolf *1894.

Josef *1829 Sříteský je poměrně výrazná postava, o které se má cenu zmínit více. Narodil se 31.1.1829 a se svojí první ženou Annou narozenou 15.2.1839 měl 10 dětí. Většina z nich však umřela ještě v útlém dětském věku. 24.11.1887 umírá i manželka Josefa *1829 Stříteského Anna *1839. Josefu Stříteskému je tehdy 58 let. V té době bylo častým zvykem mezi vdovci a to i ve věku nad šedesát let, se co nejrychleji ještě jednou oženit. Pokud byl aspoň trochu zachovalý (a movitý), nebyl problém, najít si svobodnou nebo ovdovělo nevěstu o dvacet i více roků mladší. To byl i případ Josefa Stříteského *1829. Pravděpodobně se nezdráhal užívat si se svými služkami, z nichž jednu – Františku narozenou 9.4.1870 si vzal i za svoji druhou ženu. S ní se mu 13.6.1894 narodil syn František Rudolf, o čtyři roky později syn Vlastimil (12.4.1898), jehož vnuk vlastní čp.4. dodnes. Za dva další roky pak syn Benjamin Bohumil (16.5.1900) a nakonec dcera Františka Josefa (19.5.1902). V době početí Františka Josefa *1902 bylo Josefu *1929 Stříteskému již 72 let! Josef *1829 Stříteský umírá 8.2.1907.Druhá žena Josefa Stříteského *1829 Františka *1870 ho přežívá o celých 45 let a umírá 7.3.1952.

V roce 1891 byl v Širokém Dole založen hasičský sbor. Sbor se však potýkal s nedostatkem finančních prostředků a tak za základ hotovosti na nákup hasičského vybavení se stal Kontribuční peněžní fond obce Široký Důl bývalého panství Poličského i Litomyšlského, jehož podílníci se vzdali svých podílů ve prospěch zařízení dobrovolného sboru hasičského a zakoupení stříkačky v hodnotě 766zl. Celé toto jmění mělo být upotřebeno ve prospěch hasičského vybavení a teprve nedostatek měl být uhrazen vypsáním všeobecné obecní přirážky k veškerým přímým daním. Obecní představenstvo v Širokém Dole však žádalo vybrat 85% obecní přirážku k veškerým v obci roku 1895 předepsaným přímým daním k uhrazení rozpočtového nákladu na zřízení hasičského sboru a zakoupení stříkačky a ostatního hasičského nářadí. Podílnící na kontribučním peněžním fondu však svůj slib nesplnili a nevěnovali kmenové jmění k účelům hasičským, ale jednoduše sobě svůj podíl fondový na předepsanou povinnost 85% obec. přirážky odečetli a po případě, kde jejich podíl na fondu povinnost 85% obecní přirážky převyšoval, sobě převyšující obnos k vlastním rukám vyplatili. Po zaplacení 85% přirážky tak mezi sebe rozdělili 224zl. Při revizi obecního majetku Okresním úřadem v roce 1901 byly však tyto okolnosti odhaleny a podílníkům bylo nařízeno do 14 dnů zaplatit. Mezi provinilci byl i Střítežský Josef, kterému bylo nařízeno zaplatit 61zl 12kr respektive 122K a 24h. To bylo nejvíce ze všech 44 podílníků.

V roce 1930 byl zvolen Vlastimil Střítežský spolu s Josefem Teleckým č.76, Josefem Kovářem č.70 a Bedřichem Sílou č.32 členy pro obstarání elektrizace obce.

V roce 1945 je zde jako vlastník uváděn Stříteřský Vlastimil, který měl louku a na svých polích pěstoval brambory, žito, pšenici, oves, jetel a len.

Příběhy domů: Hospodáři ze Širokého Dolu. Dokument České televize o Střítežských z čp.4.

ŠirokýDůl 4. - 30.8.2004

Čp. 5.

V roce 1797 vlastnil grunt evangelík Josef *1754 Popelka. Poté se na grunt přiženil evangelík Jan *1782 Erbes, který si vzal za manželku dcera Josefa Popelky Annu *1779. Jan *1782 Erbes, syn Jana Erbese zde měl se svojí ženou Annou *1779 dvě děti – Jana *1812 a Annu *1816.

V parcelním protokolu z roku 1839 je uváděn již jako vlastník Jan Erbes. Usedlost tehdy byla rozdělena na 3 samostatně stojící budovy o výměře 35, 204 a 23 rakouských sáhů (celkem 942 m2). Jak je patrné z mapy stabilního katastru z roku 1839 (obrázek vpravo, čp.5. na parcele 73.), grunt byl tehdy dřevěný jako většina ostatních budov v obci a jeho dispozice se v zásadě nelišila od dnešní. Ke statku patřilo dále cca 18 ha půdy.

Jan *1812 Erbes 20.3.1848 umírá a zůstává po něm na gruntu vdova Anna *asi 1818 rodem Chadimová s dcerou Marjánou *1830. Anna se znovu vdává a bere si Františka *1828 Břeně ze sousedního čp.7. Dcera Jana *1812 Erbese Marjána *1830 se provdala do čp.3. za Josefa Květenského *1822, kam si vzala i svoji dceru za svobodna Annu *1854.

Revoluční rok 1848 přinesl vyvazování (vykupování) sedláků z robotních povinností. Do roku 1853 byl František *1828 Břeň povinen odvádět ročně na faru 1 měř.žita, 2 měř.a 2 2/8 ovsa, 1/2 up lněného semene, 6 kusů vajec, 10zemi lnu a 1 koláč. To vše v hodnotě 3zl a 20kr. Z toho třetina odpadla za daně a 2zl 13 3/4kr musel faře vyplatit.

Další změny nastaly až v roce 1863. 29.3.1863 následkem zmrznutí umírá František *1822 Břeň, rolník na čp.7. původem z čp.1. a zůstává po něm vdova Kateřina *1812 rodem Jílková ze Stříteže 3. (viz. rodokmen Jílků). Kateřina *1812 též patří mezi předky Zdvořilých z rozrodu Anny. Stala se tak již podruhé vdovou. Její první muž Josef *1815 Břeň, rolník z čp.7. zemřel již v roce 1846. Kateřina *1812 se se synem Františkem *1847 a Annou *1844, které má z druhého manželství, stěhuje do čp.64. Na gruntu čp.7. zůstává její syn z prvního manželství Josef *1838, který se již o rok dříve oženil v Telecím s Josefkou *1843 Filipi a nyní byli již ve vysokém stádiu očekávání. Kateřina se též dohodla s bratrem svého prvního muže Františkem *1828, který již nějaký čas obstarával též grunt v Kamenci, že uvolní čp.5. pro svého synovce Jana *1829 Jílka ze Stříteže 3. Stejně, jako Břeňovi, byl i Jan Jílek evangelík a tehdy v ne příliš dobré situaci. Jan Ludvík Jílek se narodil 4.5.1829 ve Stříteži na gruntu č.3. Když mu bylo 20 zamiloval se do o 2 roky starší Rozálie Jílkové ze Stříteže 16. Je pravděpodobné, že spolu byli vzdáleně příbuzní, ne však blíže než přes 7 koleno. 23.9.1860 se jim narodil nemanželský syn Jan. Jílkovi na gruntu č.3. však patřili ve Stříteži za váženou rodinu. Za svou lehkovážnost se Jan Ludvík *1839 dostal do nepřízně svého otce Jana *1810 Jílka. A tak situaci musela zachraňovat schopná tetička Kateřina *1812 ze Širokého Dolu. Jan Ludvík *1839 převzal po Františku *1828 Břeni grunt a ještě téhož roku se 11.10.1863 v Borové s Rozálii *1837 oženil. Na gruntu čp.5. se jim pak narodilo 5 dětí.

V seznamu občanů místní obce Široký Důl, kteří mají právo volit výbor obecní z roku 1880 je uveden Jan *1839 Jílek s roční povinností přimých daní 45zl a 91kr. Jan *1839 Jílek také V roce 1885 grunt přestavuje. Nejednalo se však o novostavbu, ale přestavbu starších budov. Současnou podobu statku nechal Jan Jílek vybudovat podle vzoru sousední usedlosti čp. 4., které se však tento dům vyrovnal pouze vystavěním na patro a výzdobou štítu. Důkladná prohlídka odborníků ukázala, že šlo spíše o prestižní čin. Zatímco čp.4. byla velkoryse pojatá novostavba, skrývaly se pod vnější fasádou čp.5. starší, do novostavby pojaté části, dokládající složitý stavební vývoj. Vybudování roubené světnice s vysokým stropem se na základě výzkumu datuje do let 1786 až 1788 (odstraněna v 70.letech 20.století). Pozdější úpravy usedlosti proběhly v letech 1844 a 1929. Zajímavé je, že u statků nebylo dodrženo navržené střídmé novorenesanční pojetí fasády, ale že zedníci použili vlastní projev vycházející z klasicistní tradice - štít sejmutý polovalbou opatřený římsou a trojicí polopilířů. Na ty se pak soustředila i výzdoba - štukové květiny ve vázách, kalichy, hvězdy a jiné prvky. Sondami se zjistilo, že původní nátěry domů byly šmolkově modré a pestře natřené dveře kontrastovaly s modrou fasádou. Čp.5.patří spolu s čp. 3, 4, 8, 25, 33, 73 a 82 do souboru osmi zděných statků čtvercového typu. Veškeré stavby projektoval stavitel T. Veselský a vystavěl v letech 1868 až 1894 širokodolský zedník Josef Lorenc (1832-1909) se svými syny Josefem (1855-1911), Františkem (1856 -1926) a Janem (1863-1923).

Jan *1839 Jílek nechal grunt přebudovat pro svého syna Františka *1867,který zde se svojí ženou Marií *1871 povil syna Františka *1897. František *1867 Jílek patřil mezi hříšníky, kteří neuhradili svůj podíl v Kontribučním peněžním fondu na hasičskou výzbroj (viz.popis čp.4.) a byl proto v roce 1901 Okresním úřadem vyzván k zaplacení podílu 26zl 6kr čili 73K 24h. V roce 1899 se však celá rodina přestěhovala do Sloupnice a grunt se opět vrátil nepřímo do držení rodiny Břeňů z čp.7. Grunt totiž získal rolník Jaromír *1871 Němec z Borové. Jeho manželkou však byla Anna *1879 Břeňová, dcera Josefa *1838 Břeně hospodařícího na sousedním gruntu čp.7.. Němcovi měli tři děti – Jaromíra*1906, který však umírá v roce 1907, Ladislava *1909 a dceru Libuši*1901. Domovské právo v Širokém Dole získal Jaromír Otakar Němec s manželkou Annou a synem Vladimírem (?) v roce 1924. Dceři Libuši bylo naopak domovské právo pro plnoletost odmítnuto.

Ladislav*1909 Němec odchází k vojsku a dcera Libuše*1901 se provdala do Brna. Jaromír *1871 Němec s manželkou Annou *1879 tak zůstali na statku sami bez dětí. Anna*1879 Němcová se roku 1929 utopila a Jaromír *1871 se odstěhoval do Poličky.

Gruntu se ujal bratr utopené Anny *1879 Adolf *1876 Břeň, který do té doby hospodařil v čp.7. a provedl zde další stavební úpravy. Spolu s ním přišel na statek i František *1905 Zdvořilý, kterému Adolf *1876 Břeň dělal poručníka (stravovatele).

V roce 1945 je zde uvýáděn jako vlastník Josef Břeň, který na svých polích pěstoval žito, jetel, oves, brambory, ječmen, pšenici a mák. Vnuk Adolfa *1876 Břeně Josef *1943 vlastnil stavení se svojí ženou Marií až do roku 2007, kdy jej koupili manžele Marshovi. Po více jak 150 letech tak krev rodu Břeňů grunt opouští. Marshovi zde chystají rozsáhlou rekonstrukci a jsou tak nadějí, že se podaří zchátralý grunt zachránit.

Široký Důl 5. - 6.6.2005
Široký Důl 5. - 10.8.2009 Široký Důl 5. - 10.8.2009
Široký Důl 5. - 10.8.2009 Široký Důl 5. - 10.8.2009

Čp. 7.

Nejstarší záznam, u kterého jsme si jistí, že se váže k pozdějšímu označení gruntu čp.7. je u Václava Mřeně. Václav Mřeň se narodil 7.9.1659 v rodině Vavřince Mřeně a jeho ženy Anny. Známe jen jméno jeho ženy – Lidmila. V roce 1725 převzal grunt po otci jeho syn Pavel Mřeň za cenu 400 kop míšeňských grošů. 6 let před tím se již oženil s Marynou (Máří Magdalénou) Kučerovou z Borové, se kterou měl řadu dětí. Pavel *1707 Mřeň zemřel ještě někdy před rokem 1751 a vdova po něm Maryna prodala r.1758 grunt svému synu Janovi *1724 také za cenu 400 kop. Možná to byl od ní dárek k jeho svatbě. 1.10.1758 se totiž Jan *1724 Mřeň oženil s Veronikou Popelkovou ze Širokého Dolu, se kterou měl 5 dětí. Z nich Jan *1759 zůstal v čp.7. a mladší Josef *1772 se roku 1790 přestěhoval do čp.79. Jejich otec předal grunt čp.7. Janovi *1759 v roce 1785 za stále stejnou cenu, tj.400 kop. Jan platil splátky za statek až do roku 1805. Je zajímavé, že Jan *1759 převzal otcův statek podobným způsobem jako jeho otec Jan *1724, také ve stejný rok, kdy se ženil s Máří Magdalénou Fajmonovou. Spolu pak měli 8 dětí. Čp.76., do kterého se přestěhoval Janův *1759 bratr Josef *1772 bývalo dříve součástí gruntu čp.7. Josef *1772 jej však koupil v roce 1790 do svého bratra Jana *1759 za 70 zlatých.Po Janovi *1759 převzal grunt jeho syn Josef *1793 Břeň. Ten se roku 1819 oženil s Veronikou, dcerou Jana Břeně, se kterou měl 4 děti. Grunt pak přešel na prvorozeného syna Josefa *1815. Josef *1815 se oženil roku 1835 ve Stříteži s Kateřinou *1812 Jílkovou a měli spolu čtyři děti.

V parcelním protokolu z roku 1839 je uváden grunt o velikosti 326 rakouských sáhů (1173 m2), z čehož je patrné, že se jednalo o jeden z největších gruntů v obci. I výměra přináležejících pozemků nebyla malá, nepatřila však k největším - cca 17 ha.

Nevíme proč, ale Josef *1815 umírá poměrně mladý v roce 1846 a Kateřina *1812 se záhy ke konci roku 1846 znovu vdává, tentokrát opět za Břeně Františka *1822 z čp.1.

Revoluční rok 1848 přinesl vyvazování (vykupování) sedláků z robotních povinností. Do roku 1853 byl František Břeň povinen odvádět ročně na faru 1 měř.žita, 1 měř.a 2 2/8 ovsa, 1/2 up lněného semene, 6 kusů vajec, 10zemi lnu a 1 koláč. To vše v hodnotě 3zl a 20 2/4kr. Z toho třetina odpadla za daně a 2zl 13 3/4kr musel faře vyplatit.

Ani František *1822 Břeň se však nedožívá vysokého věku. 29.3.(!) 1863 umírá následkem zmrznutí. Grunt přechází na Josefova *1815 syna Jozefa *1838, kterému se zde za 5 měsíců po Františkově *1822 smrti rodí první syn Josef *1863, pak Josefa *1865, František *1872, pravděpodobný otec Františka Rudolfa *1905 Zdvořilého, následně syn Adolf *1876 Břeň, poručník Františka Rudolfa *1905 Zdvořilého, Anna *1879, Jan *1881 a nakonec Marie *1884.

V seznamu občanů místní obce Široký Důl, kteří mají právo voliti výbor obecní z roku 1874 je uveden Břeň Josef s roční povinností přimých daní 53zl a 37kr. O šest let později je uváděn mezi voliteli opět Břeň Josef s výší daně 53zl a 37kr. Josef Břeň byl tehdy starostou obce.

V roce 1897 Josef *1838 umírá a statek přechází do držení Adolfa *1876 Břeně. Tehdy zde také sloužila Anna *1872 Zdvořilá, které zde v roce 1904 zemřela dcera Anička. Jednalo se původně o uzavřený typ statku, který se však do dnešních dob nedochoval.

Josef *1838 Břeň patřil mezi hříšníky, kteří neuhradili v roce 1896 svůj podíl v Kontribučním peněžním fondu na hasičskou výzbroj (viz.popis čp.4.) a byl proto v roce 1901 Okresním úřadem vyzván k zaplacení podílu 36zl 50kr čili 73K. V té době byl však již Josef *1838 Břeň mrtev a tak závazek přešel na Adolfa *1876 Břeně.

Široký Důl 7. - původní dispozice

Čp. 14.

V roce 1797 byl zde osedlým Václav Brokl. V roce 1829 pak Tomáš *1798 a Kateřina *1789 Květenští.Z jejich dětí známe jen Josefa *1824.

V parcelním protokolu z roku 1839 je zde stále uváděn familiant Tomáš Květenský. Usedlost tehdy byla rozdělena na 2 samostatně stojící budovy o výměře 34 a 13 rakouských sáhů (celkem 169 m2) a nepřináležely k ní žádné pozemky.

Co se s Květenskými stalo nevíme, později je zde však již uváděna rodina chalupníka Jana *1809 Pohorského. V té době se zde také rodí Josefovi *1801 Zdvořilému a jeho ženě Josefě *1805 rozené Hápové dcera Kateřina *1848. Jan *1809 Pohorský je zde uváděn i v roce 1851 při vyvázání nemovitosti z poddanských poviností. Za domek do té doby platil stejnou sazbu jako všichni ostatní osedlí na poličských gruntech a to 4zl. 18 3/4kr, které byly památným rokem 1851 zrušeny bez platu.

V roce 1880 byla vlastníkem domku Anna Horáková z čp.15.

Později chalupa patřila rodině Flídrů, kteří však přesídlili v roce 1946 do Liberka.

Z roku 1910 se dochoval dražební zápis s podpisem Františka Chadimy z čp.14. o sedmiletém pronájmu obecního pozemku: „Dílec zadní louky v prostředku“ za vydraženou cenu 5K a 08h. Nájemné se odvádělo půlletně a to vždy do dne 1. ledna a 24. června. Bohužel ze zápisu nevyplývá, o jak velký pozemek se jednalo.

Dnes objekt patří Janu Zerzánovi. Původní domek čp.14. byl zbořen a nahrazena novostavbou.

Široký Důl 14. - 7.6.2005

Čp. 18.

Čp.18.stálo na poličské straně bývalého panství. V roce 1829 zde byl jako osedlí Josef *1761 Jílek, který zde bydlel se svojí rodinou. V parcelním protokolu z roku 1839 je uváděn u čp.18. také Josef Jilek. Může se však již jednat o syna Josefa narozeného v roce 1802. Usedlost tehdy měla výměru 68 rakouských sáhů (245 m2) a nepřináležely k ní žádné pozemky.

Při vyvázání nemovitosti z poddanských poviností v roce 1851 je zde uváděn Andrle Jiří. Za domek do té doby platil stejnou sazbu jako všichni ostatní osedlí na poličských gruntech a to 4zl. 18 3/4kr, které byly památným rokem 1851 zrušeny bez platu.

V seznamu občanů místní obce Široký Důl, kteří mají právo voliti výbor obecní z roku 1874 je uveden u čp.18. Klusoň František s roční povinností přimých daní 1zl a 66kr. O šest let později je uváděn mezi voliteli opět Klusoň František se stejnou výší daně.

Do čp.18. se ke Klusoňovým přivdala roku 1900 Mariana *1871 Zdvořilá. Jan *1870 Klusoň, za kterého se Mariana provdala, téhož roku kupuje za starostování Václava Andrle od obce kus pozemku za 16zl 55kr čili 33K 10h

Jan Klusoň je zmiňován v obecních zápisech i 29.5.1924, kde je mu za 3 dny práce při hasič.lezišti přiznáno 16K denně.

V roce 2005 čp.18. vlastnil z 12/24 František Zerzán, z 11/24 Petr Zerzán, oba bytem v místě a z 1/24 Marie Třasáková ze Záhradí 31, Litomyšl.

Čp. 25.

K roku 1797 je zde uváděna Kateřina Popelková, vdova patrně po Janu Popelkovi. Pravděpodobně někdy na přelomu 18. a 19. se na grunt přiženil evangelík Jan *1766 Květenský, který je zde se svojí rodinou a Broklovými uváděn i r.1829.

V parcelním protokolu z roku 1839 je uváděn jako vlastník také Jan Květenský. Může se však již jednat o syna Jana narozeného 1.9.1816. Usedlost byla tehdy rozdělana na tři samostatné budovy o výměrách 18, 54 a 119 rakouských sáhů (687 m2) a patřila k ní výměra 27 ha půdy.

Revoluční rok 1848 přinesl vyvazování (vykupování) sedláků z robotních povinností. Do roku 1853 byl Jozef Jílek, který je v čp.25 tehdy uváděn, povinen odvádět ročně na faru 12 up. žita, 13 5/8 up. ovsa, 1/2 up lněného semene, 6 kusů vajec, 10zemi lnu a 1 koláč. To vše v hodnotě 2zl a 35 2/4kr. Z toho třetina odpadla za daně a 1zl 43 3/4kr musel faře vyplatit.

V seznamu občanů místní obce Široký Důl, kteří mají právo voliti výbor obecní z roku 1874 je uvedena Jílek Mariana s roční povinností přimých daní 42zl a 24kr. O šest let později je uváděn mezi voliteli Jílek František s výší daně 41zl a 24kr.

V revizi obecního majetku z roku 1901 je zde uváděn Jan Jílek jako hříšník, který s dalšími neuhradil svůj podíl v Kontribučním peněžním fondu na hasičskou výzbroj (viz.popis čp.4.) a byl proto Okresním úřadem vyzván k zaplacení podílu 24zl 27kr čili 48K 54h.

V čp.25 zřejmě nějaký čas sloužil Josef *1876 Zdvořilý se svojí ženou Josefou rozenou Lorencovou. Josefovi *1876 Zdvořilému se zde narodila 27.3.1904 první dcera Josefa. Tato rodina Zdvořilých se následně přestěhovala do čp.103.

V roce 1945 je zde jako vlastník uváděn Kopecký Josef, který měl louky a na svých polích pěstoval žito, brambory, jetel, vikev, oves a pšenici.

V roce 2005 čp.25. patřilo Janu a Vlastě Dubským z Poličky.

Čp. 26.

V čp.26. byl na konci 18.století osedlý Josef Květenský. V roce 1829 pak rodina Kučerova. Anna *1800 Kučerová si vzala za muže Václava *1804 Křivku a tak se na grunt dostal rod Křivků. Václav *1804 Křivka je uváděn v parcelním protokolu z roku 1839. Grunt tehdy měl výměru 59 rakouských sáhů (212 m2) a nepatřily k němu žádné pozemky. Václav *1804 Křivka se dočkal i vyvázání nemovitosti z poddanských poviností v roce 1851. Za domek do té doby platil stejnou sazbu jako všichni ostatní osedlí na poličských gruntech a to 4zl. 18 3/4kr, které byly památným rokem 1851 zrušeny bez platu.

V seznamu občanů místní obce Široký Důl, kteří mají právo voliti výbor obecní z roku 1874 je uveden Křivka Jozef s roční povinností přimých daní 1zl a 98kr. O šest let později je uváděn mezi voliteli opět Křivka Josef se stejnou výší daně jako v roce 1874.

Domek sloužil jako pazderna k nedalekému čp.4. Pazderna / pazdernice / pazderka bylo stavení sloužící jako sušárna a úpravna (lámáním a drhnutím, oddělováním vláknitých částí od dřevitých stonků) namočeného lnu a konopí. Pro ty, kteří museli v pazderně bydlet, to bylo ubytování nouzové, nepohodlné, jen o stupínek lepši než ve stodole.

Křivka vlastnil domek až do počátku 20.století. Poté je zde uváděn František *1875 Faiman původem ze Starého Brna. K němu se roku 1905 přivdala dcera Zdvořilého Jana *1845 a Žofie rozené Jílkové *1849 Žofie *1884. Dítě Jaroslav *1905, které se jí s Františkem *1875 Faimonem narodilo, bylo nemanželské. Šest měsíců po jeho narození se však oba vzali. Žofii *1884 tehdy nebylo ještě ani 24 let, což bylo dříve považováno za hranici plnoletosti. A tak musel svolení ke sňatku dávat její otec Jan. S Františkem *1875 Faimonem pak měla ještě další 3 dcery, z nichž dvě zemřely pravděpodobně ještě jako malé. Jejich syn Jaroslav *1905 používal dále příjmení Faimon a odstěhoval se neznámo kam.

V roce 2005 patřilo čp.26. Boženě *1928 rozené Benešové a Vlastimilu *1929 Střítežským.

Široký Důl 26. - 7.6.2005

Čp. 28.

Na konci 18.století patřilo stavení Janu Rejmanovi, jehož dcera Anna *1781 si vzala za muže evangelíka Josefa *1780 Popelku. Tak se dostalo stavení do držení Popelků. Josef *1780 Popelka se svojí početnou rodinou je zde uváděn ještě k roku 1829.

V parcelním protokolu z roku 1839 je již uváděn jako Josef Teska. Usedlost byla tehdy rozdělena na 3 samostatně stojící budovy o celkové výměrách 12, 135 a 48 rakouských sáhů (celkem 701 m2). Ke statku dále patřilo 19,7 ha polí.

Revoluční rok 1848 přinesl vyvazování (vykupování) sedláků z robotních povinností. Do roku 1853 byl Josef Teska povinen odvádět ročně na faru 8 up žita, 9 1/8 up ovsa, 1/2 up lněného semene, 6 kusů vajec, 10zemi lnu a 1 koláč. To vše v hodnotě 1zl a 51kr. Z toho třetina odpadla za daně a 1zl 14kr musel faře vyplatit.

V seznamu občanů místní obce Široký Důl, kteří mají právo voliti výbor obecní z roku 1874 a 1880 je uvedena Švec Majdalena s roční povinností přimých daní 19zl a 4kr.

Čp.28. bylo to jedno z dalších míst, kde sloužila Zdvořilá Anna *1872.

V revizi obecního majetku z roku 1901 je zde uváděn Jan Švec jako hříšník, který spolu s dalšími neuhradil svůj podíl v Kontribučním peněžním fondu na hasičskou výzbroj (viz.popis čp.4.) a byl proto Okresním úřadem vyzván k zaplacení podílu 13zl 91kr čili 27K 82h.

Rolník Jan Švec byl aklamací zvolen revizorem obecních účtů pro rok 1920-23.

V roce 1945 je zde jako vlastník uváděn Lopour Josef, který měl louky a na svých polích pěstoval žito, brambory, jetel a oves.

V roce 2005 vlastnil objekt Pavel Zavoral.

Čp. 29.

V roce 1797 byl zde osedlým František Květenský.

Roku 1829 je zde již osedlým katolík Josef *1782 Klusoň. Ten je uveden i v parcelním protokolu z roku 1839. Usedlost tehdy měla výměru 49 rakouských sáhů (176 m2) a nepatřily k ní žádné pozemky.

Při vyvázání nemovitosti z poddanských poviností v roce 1851 je zde uváděn Švec František*1829. Za domek do té doby platil stejnou sazbu jako všichni ostatní osedlí na poličských gruntech a to 4zl. 18 3/4kr, které byly památným rokem 1851 zrušeny bez platu. V roce 1862 se zde Josefovi*1833 a Heleně*1837 Zdvořilým narodila a zemřela dcera Anna *+1862. Švec František je zde uváděn i v roce 1874 a 1880 v seznamu občanů místní obce Široký Důl, kteří mají právo voliti výbor obecní z roku 1874 s roční povinností přimých daní 2zl a 10kr. Švecovi se pak vystěhovali do Oldříše. Stejně tak v roce 1924 Adolf *1885 Flegr s manželkou, kteří chalupu vlastnili po Svecových.

Pak zde byli Sejkorovi. Z této doby se dochoval např. zápis obecního výboru, ve kterém Alois Sejkora čp.29. podává žádost, že mu škodí zahrádka při veřejné cestě na vyjíždění k jeho domku. Zahrádku tuto zřídil Joosef Filipi čp.95, na obecním pozemku o své vůli beze všeho svolení. Po hlasování obecní výbor zahrádku zrušil. Sejkorovi se vydali v roce 1945 osídlovat Janov.

V roce 2005 vlastnili objekt napůl Zdeněk Tabery z Lubné 304. a Dana Langerová z Poličky.

Čp. 30.

Čp.30.patřilo na počátku 19.století Popelkům. V roce 1829 je zde uváděn evangelík Václav *1772 Popelka s rodinou.

V parcelním protokolu z roku 1839 je uváděn jako vlastník Václav Popelka. Může se však jednat již o prvorozeného syna Václava *1772 Popelky Václava narozeného 27.5.1801. Jednalo se o velkou usedlost, která tehdy byla rozdělena na 5 samostatných staveb o celkové výměře 259 rakouských sáhů (932 m2). Rozsahu staveb také odpovídalo množství obhospodařované půdy - 30 ha. Václav Popelka tak byl jeden z největších sedláků v obci,

Revoluční rok 1848 přinesl vyvazování (vykupování) sedláků z robotních povinností. Do roku 1853 byl Václav Popelka povinen odvádět ročně na faru 13 1/2 up žita, 15 2/8 up ovsa, 1/2 up lněného semene, 6 kusů vajec, 10zemi lnu a 1 koláč. To vše v hodnotě 2zl a 52 3/4 kr. Z toho třetina odpadla za daně a 1zl 55kr musel faře vyplatit.

Popelkovi zde zůstali na výměnku a grunt přešel do držení rodu Vávrů.

V čp.30. se Josefovi *1833 Zdvořilému s Helenou *1837 rozenou Veselíkovou narodila a zemřela dcera Helena *+1878.

V seznamu občanů místní obce Široký Důl, kteří mají právo voliti výbor obecní z roku 1874 je uveden Vávra Jozef s roční povinností přimých daní 40zl 37kr. O šest let později je uváděn mezi voliteli opět Vávra Josef s výší daně 40zl a 34kr.

V revizi obecního majetku z roku 1901 je zde uváděn Josef Vávra jako hříšník, který spolu s dalšími neuhradil svůj podíl v Kontribučním peněžním fondu na hasičskou výzbroj (viz.popis čp.4.) a byl proto Okresním úřadem vyzván k zaplacení podílu 40zl 34kr čili 80K 68h.

V roce 1921 bylo přiznáno rolníku Janu Zavoralovi z Širokého Dolu č.30. v obci domovské právo. Naopak domovské právo jeho plnoletému synovi Josefovi uznáno nebylo.

V roce 1929 byl Josef Zavoral z čp.30. zvolen členem školní rady.

V roce 1945 je zde jako vlastník uváděn Zavoral Josef, který měl louky a na svých polích pěstoval jetel, ječmen, pšenici, brambory, směsku, oves a žito.

V roce 2005 objekt vlastnili na půl Josef a Josef Zavoral.

Široký Důl 30. - 7.6.2005

Široký Důl - Kopec

Čp. 37.

Nejstarší záznamy, které máme k dispozici o čp.37. se zmiňují o truhláři Pavlu *1764 Břeňovi, který nezakoupený grunt vyženil roku 1793 svatbou s vdovou Magdalénou po Josefu Ehrenbergerovi (její původní příjmení bylo Feltlová a pocházela ze Sádku). Pavel *1764 měl 6 dětí z nichž nezakoupený grunt podědil jeho syn František *1808 Břeň. Ten se roku 1828 oženil s Kateřinou Popelkovou z nedalekého čp.30. a měli spolu 5 dětí. František Břeň je uváděn i v parcelním protokolu z roku 1839. Usedlost tehdy měla výměru 96 rakouských sáhů (345 m2) a nebyly k ní vedeny žádné pozemky. František Břeň zde byl i při vyvázání nemovitosti z poddanských poviností v roce 1851. Za domek do té doby platil stejnou sazbu jako všichni ostatní osedlí na poličských gruntech a to 4zl. 18 3/4kr, které byly památným rokem 1851 zrušeny bez platu.

Nevíme kdy, ale Břeňovi pravděpodobně grunt prodali. Po polovině 19.století je zde psán už jako chalupník Fridrik Sejkora s rodinou.

Po něm se dostal grunt do držení Popelků. V seznamu občanů místní obce Široký Důl, kteří mají právo voliti výbor obecní z roku 1874 je uveden Popelka Václav s roční povinností přimých daní 1zl a 52kr. O šest let později je uváděn mezi voliteli opět Popelka Václav s výší daně 3zl a 62kr.

Někdy v 70.letech 19.století přechází domek na rod Jirušů. Ti jej, prostřednictvím Zdeňka a Daniely Jirušových drží dodnes.

Josef *1833 Zdvořilý vystřídal v roli podruha několik usedlostí – čp.29., 30., 45., 47., až se dostal do usedlosti čp.37. Jedná se o uzavřený statek ne nepodobný čp.4. na druhé straně obce v části, které se říká „Na Babce“ či „Na kopci“. Josef *1833 se se ženou Helenou *1837 rozenou Veselíkovou dostal do čp.37. někdy v rozmezí let 1866-7. Tehdy ještě čp.patřilo Popelkům. Josefovi *1833 Zdvořilému se zde narodily děti Josef *1867, který však umřel jako malý, dcera Kateřina *1870, Anna *1872, syn Josef *1876 a dcera Helena *1878, která však zemřela také záhy. V roce 1890 již za Jirušů zde ve 49 letech umřela na souchotě (tuberkulóza) i samotná Helena *1837 rozená Veselková.

Chalupník Jan Jiruše byl aklamací zvolen revizorem obecních účtů pro rok 1920-23. V roce 1927 a 1932 pak členem finanční komise obecního výboru, v roce 1928 a 1931 opět revizorem obecních účtů.

V roce 1945 je zde jako vlastník uváděn Jan Jiruše, který měl louky a na svých polích pěstoval jetel, řepu, pšenici, brambory, oves a žito. Zdá se, že za Jirušů prodělala nemovitost největší rozkvět ve své historii.

Široký Důl 37. - 30.8.2004

Čp. 44.

Roku 1772 patřil domek Janu Mlejnkovi. Následně pak celé 19.století patřil domek rodu Popelků až do roku 1936.

V parcelním protokolu z roku 1839 je uváděn jako vlastník katolík Václav *1795 Popelka. Domek tehdy měla výměru 50 rakouských sáhů (180 m2) a nepřináležely k němu žádné pozemky.

Anně *1872 Zdvořilé zde zemřel syn Josef *1902+1906.

V seznamu občanů místní obce Široký Důl, kteří mají právo voliti výbor obecní z roku 1874 je uveden Popelka Václav s roční povinností přimých daní 6zl a 72kr. O šest let později je uváděn mezi voliteli opět Popelka Václav s výší daně 6zl a 72kr.

V roce 1936 se sem přiženil Jan Veselík *1903. Ten je zde uváděn i v roce 1945. Měl louku a na svých polích pěstoval brambory, žito a ječmen. Po založení JZD do doby, než byl postaven kravín, tak zde mělo družstvo ustájenou jalovinu.

Veselík prodal dům Josefu *1943 Krejsovi v roce 1982. V roce 2005 objekt vlastnili Pavel a Lenka Krejsovi.

Široký Důl 44. - 7.6.2005

Čp. 45.

V roce 1772 byl majitelem stavení Pavel Beneš. V roce 1829 patřila chalupa rodině Anderlíkově - Janu *1797 Anderlíkovi. Ten je uváděn i v parcelním protokolu z roku 1839. Usedlost tehdy měla výměru 77 rakouských sáhů (277 m2) a nepřináležely k ní žádné pozemky.

V polovině 19.století je zde však již psán Pavel *1812 Wosmek s rodinou, kterému chalupa patřila až do roku 1876. Pavel *1812 Wosmek je uveden i v seznamu občanů místní obce Široký Důl, kteří mají právo voliti výbor obecní z roku 1874 s roční povinností přimých daní 1zl a 92kr. Za jeho vlastnictví se zde Josefovi *1833 Zdvořilému se s Helenou *1837 rozenou Veselíkovou narodil a zemřel syn Josef *+1864.

Od roku 1876 vlastnil chalupu Jan *1849 Rejman, který je uváděn i mezi voliteli do obecního výboru v roce 1880 s výší daně 40zl a 34kr. Po něm patřil domek rodině Kysilků. V roce 2005 objekt vlastnili Jan a Hana Jílkovi. Jílkovi pocházejí z čp.35.

Široký Důl 45 - 7.6.2005, trochu ostudně vyhlížející.

Čp. 47.

Mezi předchozí vlastníky zde patří Jílkovi – v roce 1772 je zde uváděna Kateřina Jílková, v roce 1829 Josef *1793 Jílek s rodinou.

Parcelní protokol z roku 1839 uvádí stále jako vlastníka Josefa *1793 Jílka. Usedlost tehdy měla výměru 57 rakouských sáhů (205 m2) a patřilo k ní 0,2 ha půdy.

Čp.47. je se Zdvořilými spjato podobným způsobem jako čp.45. Josefovi *1833 Zdvořilému se zde s Helenou rozenou Veselíkovou narodily a zemřely děti Josef *1865 a Kateřina *1866. Tehdy patřila chalupa Josefu *1821 Wostřelovi s rodinou.

V seznamu občanů místní obce Široký Důl, kteří mají právo voliti výbor obecní z roku 1874 je uveden Wotřel Jozef s roční povinností přimých daní 2zl a 11kr. O šest let později je uváděn mezi voliteli opět Vostřel Josef s výší daně 2zl a 13kr.

Vzhledem k tomu, že měl Josef *1821 Wostřel se ženou Veronikou *1828 pouze ženské potomky, přiženil se do chalupy Jan *1862 Kadidlo. Jeho potomkům (Miroslav a Jana Kadidlovi) patřila chalupa i v roce 2005.

Stejně jako Zdvořilí, bydleli v podnájmu v čp.47. i další občané. Z roku 1904 existuje např. zápis o žádosti Anny Andrlové č.47 obecnímu výboru o podporu na nájem za rok 1904. Obecní výbor její žádosti vyhověl a usnesl se dát zmíněné podporu mimo obdržené podpory z milodaru 26K z chudinské pokladny 8K. 26.4.1914 zase schválil obecní výbor odprodej obecního pozemku Františkovi Jílkovi bytem čp.47. Usneseno jako chudému občanu Širokého Dolu a k tomu na dosti špatném pozemku prodat pozemek za 10h/m2.

V roce 1932 je zde zmiňován výměnkář Jan Kadidlo a Lopour Václav čp.94, kteří žádají o svěření správy cesty "Smrčiny" "Stará cesta", jelikož tyto cesty jsou v nepořádku, neboť tyto cesty jsou v nepořádku neboť dosavadní cestář nemůže, jsa zaměstnán jinde se opravě věnovati, žadatelé však jsou stále doma a potřebnou opravu by vždy včas provedli. Obecní rada vybrala Václava Lopoura z čp.94. Ve stejném protokolu žádá výměnkář Jan Kadidlo za prodej poschlého jasanu na návsi pod Kadidlovými. Ani v tomto případě mu však obecní výbor nevyhověl, protože jasan nebyl poschlý.

V roce 1945 je zde jako vlastník uváděn Kadidlo Josef, který na svých polích pěstoval oves a pšenici.

Široký Důl 47. - 7.6.2005

Čp. 49.

Čp. 49. patřilo ke konci 18.století k litomyšlskému panství a chalupníkovi Janu Jonášovi. Ten jej získal patrně po vdově Kopecké, která je zde uváděna k roku 1772. Víme o tom, že Jan Jonáš měl dvě děti – Julianu *1780 a Matěje *1781. Co se stalo s Janem, nevíme. Matěj *1781 se stal podruhem v chalupě čp.43 Františka Anderleho, kde žil se svojí rodinou. Juliana *1780 v 16 letech otěhotněla s Františkem *1762 Zdvořilým a narodilo se jí zde dítě František *1796.

Stavení sloužilo jako bělidlo (lidově Devidlo) a bělilo se tu prádlo. V roce 1829 je zde uveden jako vlastník Václav *1796 Vopařil s rodinou. Rod Vopařilů (Petr) drží grunt doposud (2005). V parcelním protokolu z roku 1839 je uveden grunt o 4 samostatných stavebních objektech s výměrami 142, 33, 32 a 12 rakouských sáhů (celkem 788 m2), ke kterému patřilo 30 ha půdy.

Revoluční rok 1848 přinesl vyvazování (vykupování) sedláků z robotních povinností. Do roku 1853 byl Václav Vopařil povinen odvádět ročně na faru 8 up žita, 9 1/8 up ovsa, 1/2 up lněného semene, 6 kusů vajec, 10zemi lnu a 1 koláč. To vše v hodnotě 1zl a 51kr. Z toho třetina odpadla za daně a 1zl 14kr musel faře vyplatit.

V seznamu občanů místní obce Široký Důl, kteří mají právo voliti výbor obecní z roku 1874 je uveden Vopařil Josef s roční povinností přimých daní 46zl. O šest let později je uváděn mezi voliteli opět Vopařil Josef s výší daně 49zl a 46kr.

V Revizi obecního majetku z roku 1901 je připomínán Josef Vopařil, který za starosty Františka Květenského zapůjčil kapitál na zakoupení hasičského nářadí a zařízení v hodnotě 80Zl čili 160K, za starosty Josefa Vávry pak zapůjčil další kapitál v hodnotě 180Zl čili 360K. Z této zapůjčené částky pak byly vypláceny úroky. Za starosty Josefa Vávry to bylo 8Zl za zápůjčku 80zl, za starosty Josefa Síly pak 21Zl 30kr za zápůjčku 180Zl. Výpůjčka 180zl byla pak částečně vrácena v hodnotě 118zl za starosty Josefa Vávry. Zbylá část 62zl pak byla za starosty Josefa Síly vrácena spolu s výpůjčkou 80zl. Starosta Josef Síla zanechal v obecní pokladně dluh, který byl z rozhodnutí okresu povinen zaplatit do 14 dnů pod pohružkou exekučního vymáhání. Václav Vopařil je také uváděn v revizi obecního majetku z roku 1901 jako hříšník, který spolu s dalšími neuhradil svůj podíl v Kontribučním peněžním fondu na hasičskou výzbroj (viz.popis čp.4.) a byl proto Okresním úřadem vyzván k zaplacení podílu 19zl 69kr čili 39K 39h.

Václav Vopařil, tehdejší starosta, byl v roce 1921 zvolen členem školní komise a složil spolu s celou komisí i náhradníky slib věrnosti republice. V roce 1923 byl Václav Vopařil zvolen členem finanční komise obecního výboru a v roce 1925 byl členem školní rady. Od stejného roku i roku následujícího pak i revizorem obecních účtů.

V roce 1945 je zde jako vlastník uváděn Vopařil Václav, který měl louku a na svých polích pěstoval řepu, pšenici, brambory, len, směsku, oves a žito.

Široký Důl, výměnek u Vopařilových čp.49. - 7.6.2005

Široký Důl 49. - 7.6.2005

Čp. 50.

V roce 1829 je zde uváděna rodina Vopařilů.

V parcelním protokolu z roku 1839 je uváděn jako vlastník František Švec. Domek tehdy měl výměru 52 rakouských sáhů (187 m2) a nepatřily k němu žádné pozemky.

V čp.50. se zde objevuje i s rodinou Josef *1801 Zdvořilý. Pravděpodobně zde v polovině 19.století bydlel. Komu tehdy objekt patřil nevíme. Později se zde objevují Kučerové. V seznamu občanů místní obce Široký Důl, kteří mají právo voliti výbor obecní z roku 1874 je uveden Kučera Václav s roční povinností přimých daní 1zl a 38kr. V roce 1880 je patrně Václav Kučera již mrtev a mezi voliteli je uvedena pozůstalá vdova Marie Kučerová se stejnou výší daní.

Z roku 1892 se dochoval dražební zápis i s podpisem Václava Kučery z čp.50. o šestiletém pronájmu obecního pozemku: „Dílec pole nad lesem Josefa Vopařila“ za vydraženou cenu 4Zl a 5kr. Nájemné se odvádělo půlletně a to vždy do dne 1. ledna a 24. června. Bohužel ze zápisu nevyplývá, o jak velký pozemek se jednalo.

V Revizi obecního majetku z roku 1901, je účetně veden kapitálový úpis u Jana Jiruše č.50 v hodnotě 50Zl.

V roce 2005 objekt vlastnil Jaroslav Kratochvíl z Mladé Vožice.

Čp. 52.

Domek patřil v 18.století rodu Mastných, ze kterého pocházela Alžběta *1770 Mastná, dcera Petra Mastného. Alžběta *1770 se provdala do Lubné za Zdvořilého Jakuba *1764. Bratr Alžběty Jan *1780 Mastný vlastnil chalupu i v roce 1829, kdy je zde uváděn i se svojí ženou, čtyřmi dcerami a rodinou podruha Jana *1800 Gaberhela, který se oženil s jeho nejstarší dcerou Annou *1802 a stál se zde domkařem. Spolu měli dva syny, kteří však v čp.52. nezůstali.

Další majetkové poměry nám nejsou zcela jasné. V parcelním protokolu z roku 1839 je uváděn jako vlastník čp.52. Jan Juza. Domek tehdy měl výměru 67 rakouských sáhů (241 m2) a byl bez polí.

Jan *1800 Gaberhel pravděpodobně umírá poměrně mladý a Anna *1802 se vdává znovu za Jana *1812 Rozsypala. Ten je uveden i v seznamu občanů místní obce Široký Důl, kteří mají právo voliti výbor obecní z roku 1874 s roční povinností přimých daní 1zl a 30kr. Po smrti Anny *1802 se Jan *1812 Rozsypal znovu žení. Obě dvě děti, které měl, umírají v klášteře. 25.3.1879 umírá i Jan*1812 Rozsypal a v domku zůstává sama vdova Anna*1826. Ta je i uvedena v seznamu volitelů pro rok 1880 s roční výšší daní 1zl 30kr. Po smrti Anny *1826 Rozsypalové se domek v roce 1902 dostává do držení rodu Lorenců.

Ze 6.5.1917 se dochoval protokol obecního výboru v Širokém Dole, kde tehdejší starosta obce Václav Vopařil přečetl žádost obecního výboru obce Dolní Újezd u Litomyšle by se přiznalo domovské právo Josefu Lorencovi chalupníku čp.52. v Širokém Dole podle zákona ze dne 1896. Obecní výbor v Širokém Dole vzal tuto žádost na vědomí a domovské právo mu zde přiznal.

V roce 1928 je zde zmiňován Josef Flídr čp.52a, u kterého vznikl z neopatrnosti oheň.

Lorencům (Jan) patřil domek i v roce 2005.

Široký Důl 52. - 7.6.2005

Čp. 53.

V roce 1737 povolila vrchnost v čele s Františkem Václavem hrabětem z Trautmannsdorfu, pánu na Litomyšli, díky vzrůstající populaci obcí výstavbu nových chalup nejen v Širokém Dole, ale i v okolí. Poddanská chalupa později označená čp.53. byla postavena na obecním pozemku patrně Janem Mřeněm jinak Valentou (*1698). Jan Mřeň bydlel původně na gruntu, který připadl jeho bratru po otci části Širokého Dolu na poličském panství. Do části Širokého Dolu patřícího k panství Litomyšl, jej přilákala nepochybně možnost postavit si zde vlastní chalupu. Poličská strana Širokého Dolu byla tehdy plná tajných evangelíků - potomků Českých bratrů a ne jinak tomu bylo i u rodiny Jana Mřeně a jeho rodiny. Již v roce 1722 se v Sádku oženil s Magdalénou Krejčí, která mu do roku 1737 povila 6 dětí - ne všechny se však dožili dospělosti. K chalupě nebyly žádné pozemky. Jan se tedy musel živit buď jako podruh na některém z okolních gruntů, nebo řemeslem. V tereziánském katastru je však k této době na Litomyšlské straně Širokého Dolu uváděn jen 1 tkadlec. Řemeslu se však vyučil jeho syn Jakub a to krejčím - možná se toto řemeslo udrželo jako živnost na matčině straně v Sádku u Krejčích a Jakub se tak vyučil u strýčka. V roce 1772, když se přidělovala popisná čísla, byl zde stále uváděn jako chalupník Jan Mřeň. Patrně až v souvislosti se sňatkem Jakuba roku 1787, nebo úmrtím Jana, přechází chalupa na Jakuba Mřeně.

Jakub Mřeň se narodil 17.7.1738. Ve 49 letech se oženil 6.2.1787 v Borové s 32ti letou Ludmilou Novotnou, dcerou Mikuláše Novotného a Anny Mřeňové. S Ludmilou měl nejen společného pradědečka, ale i vyznání - oba byly evangelíci. Patrně vzhledem k jejich věku se jim narodily jen 4 děti, což lze považovat v tehdejší době za podprůměr. Minimálně dvě z dětí navíc umřely ještě jako malé. V podstatě víme dále jen o Kateřině narozené 4.6.1788. Tato větev Mřeňů zde tak vymřela po meči. Ludmila zemřela 6.3.1808 a Jakub pak 5.2.1816. Kateřina se provdala 29.9.1807 v Borové za Jana Kopeckého, který následně převzal živnost Břeňů v čp.53. v Širokém Dole. Jan Kopecký pocházel z Lubné 77 a byl po rodičích také evangelík.

Kateřina s Janem Kopeckým měla 9 dětí. 7 z nich však záhy zemřelo - i z toho se dá usuzovat na špatnou výživu a bídné životní podmínky. 2 dny po porodu poslední dcerky Josefky umřela 18.3.1826 i Kateřina Kopecká rodem Břeň. A právě i v tomto období měl tehdy asi 42 letý Jan poměr i s mladou 29ti letou vdovou po Janu Jílkovi z Oldříše Kateřinou rodem Kocourkovou z Oldříše. Teoreticky se vše mohlo seběhnout až na smuteční hostině, to jsou však jen domněnky. Necelé 2 měsíce po smrti své první ženy Kateřiny se Jan podruhé oženil. Musel - syn Bedřich již byl na cestě a společně se jej dočkali 19.12.1826. Co se dělo s rodinou dále není známo. Břeňovi obecně patřili v Širokém Dole mezi vážené rodiny, pravděpodobně se tak Jan za rychlou nucenou svatbu dostal na vsi do řečí. Spolu s dětmi Janem a Annou z prvního manželství odešli okolo roku 1829 na grunt do Borové 4.

Ještě za Jakuba Mřeně bydleli v podnájmu v čp.53. i Zdvořilí z vymřelé Václavské větve rodu. Narodil se zde Václav *1803 syn Františka *1762 a Juliany Jonášové. Václav Zdvořilý pak bydlel v čp.62.

Od Jana Kopeckého koupil chalupu katolík František *1797 Andrle s rodinou. V parcelním protokolu z roku 1839 je uváděn jako vlastník Kateřina *1793 Andrlová. Chalupa tehdy měla výměru 52 rakouských sáhů (187 m2) a nepřináležely k ní žádné pozemky.

František Andrle se stal po roce 1850 i starostou obce. K Františkovi Andrlemu se také váže jedna pověst. Vypráví se, jak místní lidé chtěli zakoupit obraz patrona místního kostela sv.Jana Křtitele. Nedostávalo se však peněz. Proto se tehdejší starosta František Andrle vypravil k císaři do Vídně poprosit o peněžitý příspěvek. Jeho žádosti o přijetí u císaře bylo vyhověno, panovník starostu vyslechl a peníze na obraz mu daroval.

V seznamu občanů místní obce Široký Důl, kteří mají právo voliti výbor obecní z roku 1874 a 1880 je uveden Andrle František s roční povinností přimých daní 1zl a 17kr.

Grunt pak měnil majitele – Kovářovi, Vomáčkovi.

V roce 1923 je zde zmiňován podnájemník Adolf Coufal původem z Korouhve, který zde dostal domovské právo od obce Široký Důl.

V roce 2005 objekt vlastnili Josef a Anna Bartoňovi.

Široký Důl 53. - 7.6.2005

Čp. 55.

Čp. 55. leželo na litomyšlské straně panství. Jednalo se snad o chalupu postavenou duchovní vrchností, z čehož vyplývala vůči Širokodolskému záduší také robotní (placená) povinnost. Nejstarší historický záznam vztahující se k chalupě máme z gruntovní knihy velkostatku Litomyšl č.12., str.598. vedenou v letech 1637-1799, kde se můžeme dočíst, že chalupa patřila Martinu Hynkovi, který ji 3.3.1672 prodal Petru Šejnohovi za sumu hlavní 12 Zl placenou 1x ročně 1 Zl. Mimo tuto sumu byl pak povinen zaplatit 3 Zl. k záduší Širokodolskému, 6 Zl. Alžbětě Damilové a 2 Zl Martinovi Hynkovymu, jehož podíl byl následně převeden k záduší Širokodolskému. V letech 1673, 1675 a 1679 splatil Petr Šejnoha první podíl záduší Širokodolskému. Alžběte Damilové splácel Petr Šejnoha svůj podíl v letech 1685, 1687 a splatil tak 2 Zl. Roku 1689 byl podíl Alžběty Damilové převeden ve výši 4 Zl. také na Širokodolské záduší, kterému byla chalupa splácena až do roku 1703. Bez zápisu v gruntovní knize chalupu získal Jiřík Kadidlo, který patrně od roku 1689 poplatil dluhy Petra Šejnohy. 29.12.1713 byla Jiříkem Kadidlem chalupa prodána jeho bratrovi Václavu Kadidlovi, který ji postupně splatil r.1730 vč. robotních odvodů Širokodoslkému záduší. 3.7.1757 se ujal a koupil chalupu robotní od Václava Kadidlo Karel Jiruše za sumu trhovou 45 zl. s povinností platit za robotu do důchodu zámeckýho po 4 krejcarech. Zde došlo patrně k převodu majetku mezi duchovní správou a zámeckými pány. Z částky 45 zl. pak Karel Jiruše zaplatil 25 zl. v hotovosti prodávajícímu, 5 zl. sobě zanechal na funus, 7 zl. Janovi synu otec odkazuje a vždy po 2 zl. svým čtyřem dcerám. Zajímavé je, že je v zápise uvedena i výbava chalupy a to: 1 pila, 1 sekera a 1 motyka. Václav Kadidlo si také zde sjednal právo výměnku. Karlu Jirušovi patřila chalupa i v roce 1772, kdy byla přidělována čísla popisná. Karel Jiruše umírá a v domku zůstává Lidmila *asi 1734 Jirušová s dcerou Kateřinou *asi 1764 a Lidmilou. 28.1.1797 se můžeme gruntovní knize dočíst, že: „Dne a roku výše psaného přižeňuje se nadjmenovaný Jan Jůza ke Kateřině dceři po Karlovi Jirušovi.“ Za to, že chalupu převzal, vyplatil máteři Lidmile*asi 1734 Jirušové 100 zlatých s právem výměnku a sestře Kateřiny Lidmile pak dalších 150 zlatých, celkem tedy 250 zlatých. Jan Jůza měl syna Jana*1780 Jůzu, který se oženil s Kateřinou *1783 Procházkovou. Spolu měli dva syny – Josefa *1802 a Františka *1809.

V parcelním protokolu z roku 1839 je František *1809 Jůza uváděn jako chalupník v čp. 55. Stejný pramen uvádí dále výměru chalupy 49 rakouských sáhů, tj. cca 176 m2 a spravovaný pozemek č. III/52 o výměře 653 rakouských sáhů, tj. 2349 m2. Co se stalo s Františkem *1809 Juzou pak,nevíme. Domek přebírá jeho bratr Josef *1802. Ten je uveden i v seznamu občanů místní obce Široký Důl, kteří mají právo voliti výbor obecní z roku 1874 s roční povinností přimých daní 6zl a 80kr. Na Silvestra roku 1874, ve svých 72 letech umírá, aniž by zanechal potomků.

Nějaký čas pak grunt zůstává pravděpodobně prázdný, až jej 10.2.1884 trhovou smlouvou zakoupil Jan *1845 Zdvořilý. Pro zajímavost můžeme uvést, že cena chalup se pohybovala od 400 do 800 zl.. Kolik stála ale chalupa Jana, nevíme.

V té době byl syn Janova *1845 bratra Josefa *1833 Zdvořilého František *1859 ještě svobodný. Mohl tak bydlet u svého strýce Jana *1845 v čp.55. Teprve později se pravděpodobně seznámil s Johanou *1863 Gloserovou, kterou si ve svých 36 letech vzal roku 1895 za ženu. Z demografického průzkumu provedeného Karlem Kysilkou pro oblast Poličska pro rok 1829 např.vyplývá, že mezi čtyřicátníky byla celá třetina svobodných mužů. V převážné míře šlo o vysloužilé vojáky. Jestli to byl i případ Františka *1859, nevíme. Každopádně se mu však s Johanou *1863 narodily v čp.55. všechny jeho děti – František *1896, Josef *1897 (oba umřeli jako malí) a František *1902. Ještě po vzniku samostatné Československé republiky ve dvacátých letech 20.století žilo v čp.55. pod jednou střechou celkem 10 osob (!).Syn Jana *1872 byl pravděpodobně již ženat v Poříčí, stejně tak syn Josef *1876 byl již ženat v čp.103 a taktéž dcera Žofie *1884 byla již vdaná do čp.26. S Janem *1845 zde však bydlela jeho druhá žena Marie *1861, syn František *1880 s manželkou Žofii *1889 a dětmi Františkem *1909, Žofii *1911 a Josefem *1912. Dále jeho synovec František *1859 s manželkou Johanou *1863 a jejich synem Františkem *1902.

Tehdy patřila chalupa však již na základě postupní smlouvy z 13.10.1905 synovi Jana *1845 Františkovi *1880 Zdvořilému. Na základě svatební smlouvy z 31.10.1908 získala 1.2.1909 polovici stavení Žofie *1889 Zdvořilá rozená Lázníčková. S ní měl František *1880 i všechny děti – Františka *1909, Žofii *1911 a Josefa *1912. Je zajímavé, že chalupu nezískal některý ze starších Františkových *1880 bratrů – Jan *1872 nebo Josef *1876. Důvodem může být, že se oba dva brzy osamostatnili - Jan *1872 se oženil do Poříčí a bohužel více o něm zatím nevíme. Nelze ani vyloučit, že je předkem Josefovské větve Zdvořilých. Josef *1876 se stal chalupníkem v čp.103.

I čp.55 doznalo řadu stavebních změn, zejména po požáru způsobeného zkratem elektriky v roce 1963. Do doby, než se podařilo dům znovu postavit, bydleli Zdvořilí v náhradním ubytování u Novotných v čp.8. Čp. 55. tehdy patřilo čp.55. Františku *1909 a Rosálii rodem Minářové. Ti jsou také poslední, kteří zde trvale žili, a které mají dosud místní v živé paměti. Po nich vlastní v současné době objekt jejich vnuk Vladislav Zdvořilý, který jej využívá k rekreačním účelům.

Široký Důl 55. - 7.6.2005

Čp. 56.

Domek stál na litomyšlské straně panství. V roce 1772 byl vlastníkem domku Jiří Paclík. V roce 1829 patřilo čp.56. Josefu *1781 Jiskrovi a jeho ženě Kateřině *1771. Spolu měli dceru Kateřinu *1812.

V parcelním protokolu z roku 1839 je uváděn jako vlastník Josef Jiskra. Usedlost tehdy měla výměru 48 rakouských sáhů (173 m2) a nepřináležely k ní žádné pozemky.

V seznamu občanů místní obce Široký Důl, kteří mají právo voliti výbor obecní z roku 1874 je uveden Klusoň Jozef s roční povinností přimých daní 2zl a 74kr. O šest let později je uváděn mezi voliteli opět Klusoň Josef se stenou výší daně jako v r.1874.

Z rodu Klusoňů pocházela Marie *1878 Klusoňová, která si za manžela vzala Václava *1878 Zdvořilého. V roce 1904 jim v čp.56 ve věku tří let zemřela první dcera Marie *1901. Václavská větev Zdvořilých si vůbec s Klusoňovými asi dobře rozuměla. Václavova *1878 sestra Mariana *1871 si totiž vzala za muže pro změnu Jana *1870 Klusoně z čp.18.

Dochoval se dražební zápis ze 7.10.1892 i s podpisem Josefa Klusoně z čp.56. o šestiletém pronájmu obecních pozemku: „Pole v zadu, klínek jest kolem Josefa Klusoně“ a "Dílec pole pod cestou hraničnou" za vydraženou cenu 6Zl 60kr a dále pozemku: "Dílec pole a louky u hranic Lubenských" za 9Zl 70kr. Nájemné se odvádělo půlletně a to vždy do dne 1. ledna a 24. června. Bohužel ze zápisu nevyplývá, o jak velký pozemek se jednalo. Stejné pozemky si pronajímali Klusoňovi i další léta. Z roku 1910 se dochoval dražební zápis o sedmiletém pronájmu i s podpisem tří křížku Eleonory Klusoňové, vdovy po Josefu *1837 Klusoňovi, který v září 1902 zemřel. Za stejné pozemky byla povinna tentokrát platit vydraženou cenu 13K 24h v případě prvém a 19K 54h v případě druhém.

K výše uvedenému malý komentář. Po bouřlivém roku 1848, který znamenal nový otřes měny nedůvěrou ke státu, došlo k tezauraci kovové stříbrné mince a nastal nedostatek kovových platidel, zejména drobných. Po mnoha nezdařilých pokusech obohatit oběh drobnou mincí, byla provedena 19.září 1857 mová měnová reforma a došlo z zavedení rakouské měny. Za základ zde posloužila tzv. celní libra o váze 500g, ze které se razilo 45 zlatých. Zlatý se dále dělil na 100 krejcarů. Tím byl též do měny zaveden desetinný systém. Zvýšená světová těžba od roku 1870 do roku 1888 měla za následek, že poměr stříbra ke zlatu stále klesal. Proto bylo uvažováno o zavedení měny zlaté, která měla měnový poměr stabilizovat oproti vratké měně stříbrné. Příznivý vývoj zahraničního obchodu tyto snahy podporoval. A tak došlo 2.8.1892 k přijetí zákonů, jimiž byla zavedena korunová měna na zlatém podkladě. Na místo stříbrného zlatého se stala novou jednotkou koruna (K), dělící se na 100 haléřů. Její vnitřní obsah byl stanoven na 0,3280 g ryzího zlata. Byla zavedena nová soustava mincí a stanoveny jejich náležitosti. Koruna měla hodnotu poloviny 1 zlatého rakouského. Koruny byly raženy stříbrné, a to z 1 kg mincovního stříbra jakosti 935/1000 bylo raženo 200 ks korun. Při převodu starých platů do nové měny byl určen poměr 100K = 42 zl.r., což ovšem neodpovídalo jmenovité hodnotě koruny, která byla polovinou zlatníku. Nejmenší zlatá ražená mince byla desetikoruna. Rakouská korunová měna platila u nás až do r.1918.

Porovnáme-li si tedy vydražené ceny za pozemky v roce 1892 a 1910, zjistíme, že v roce 1892 stál pronájem pozemku 6zl 60kr, tj.c. 14K 66h a v roce 1910 13K 24h. Srovnání druhého pozemku je obdobné: 1892: 9zl 70kr, tj. 21K 55h a v roce 1910 19K 54h. Porovnání tehdejší a dnešní inflace je nesrovnatelné.

Josef *1837 Klusoň je uváděn i v Revizi obecního majetku z roku 1901, kde je účetně veden kapitálový úpis u Josefa Klusoně č.56 v hodnotě 60Zl a kapitál bez úpisu 10Zl. Stejný pramen také uvádí Josef *1837 Klusoně jako hříšníka, který spolu s dalšími neuhradil svůj podíl v Kontribučním peněžním fondu na hasičskou výzbroj (viz.popis čp.4.) a byl proto Okresním úřadem vyzván k zaplacení podílu 1zl 12kr čili 2K 24h.

V roce 1928 je zde zmiňován nájemník Jan Lopour, kterému obecní rada schválila prodej stavebního místa u čp. 66. pod rybníkem parc.č.1436/7 za cenu 70h/m2.

V roce 1945 je zde jako vlastník uváděn Doseděl Jan, který na svém poli o výměře 1,8 ha pěstoval oves.

V roce 2005 vlastnili čp.56. Jaroslav a Jaroslava Fialovi z Brna.

Široký Důl 56. - 7.6.2005

Čp. 57.

V roce 1772 je zde uváděn jako majitel Václav Tichý. Okolo roku 1788 zde byl chalupníkem Jan *1755 Zdvořilý. Tehdy se mu zde s Máří Magdalénou rozenou Zavoralovou narodila jediná dcera Máří Magdaléna. V roce 1829 je zde však již uváděn jako chalupník Matěj *1772 Skraňka s manželkou Kateřinou *1771 jen dceru Kateřinu *1812.

V parcelním protokolu z roku 1839 je uváděn jako vlastník Matěj Skraňka. Domek měl výměru 59 rakouských sáhů (212 m2) a nepřináležel k němu žádný pozemek.

V seznamu občanů místní obce Široký Důl, kteří mají právo voliti výbor obecní z roku 1874 a 1880 je uveden Skraňka František s roční povinností přimých daní 1zl a 44kr.

Kdy přesně přešel domek do rukou rodu Hápů nevíme. Odhadem to muselo být v 70. či 80. letech 19.století, kdy je zde již uváděn Václav *1835 Háp s rodinou.

Z roku 1892 se dochoval dražební zápis i s podpisem Rozárie Hápové o šestiletém pronájmu obecního pozemku: „Dílec zadní louky ku prostředku“ za vydraženou cenu 8Zl a 12kr. Nájemné se odvádělo půlletně a to vždy do dne 1. ledna a 24. června. Bohužel ze zápisu nevyplývá, o jak velký pozemek se jednalo.

V roce 2005 objekt vlastnili Stanislav *1957 a Pavla*1960 Krumplovi. Pavla*1960 je rozená Hápová. Stanislav *1957 Krumpl zde podniká jako truhlář od roku 1993 nejprve při práci  a od roku 1998 samostatně. Předtím od roku 1979 pracoval v místním JZD jako traktorista, přes zimu v lese a v posledních pěti letech v živočišné výrobě.

Široký Důl 57. - 7.6.2005

Čp. 59.

Čp. 59 bylo posledním místem, kde bydlel František *1762 Zdvořilý a Juliana rozená Jonášová *1780. K roku 1829 jsou oba uváděni již jako mrtví a jejich syn Václav *1803 jako voják. Objekt patřil tehdy Františku *1787 Jirušovi s rodinou. Rodina Jirušů vlastnila grunt již v roce 1772, kdy je zde uváděn Pavel Jiruše. Václav *1803 Zdvořilý po návratu z vojny odešel sloužit do čp.62.

V parcelním protokolu z roku 1839 je uváděn jako vlastník Jirušová Kateřina *1797, vdova po Františku *1787 Jiruše. Domek měl výměru 85 rakouských sáhů (306 m2) a nepřináležely k němu žádné pozemky.

V seznamu občanů místní obce Široký Důl, kteří mají právo voliti výbor obecní z roku 1874 a 1880 je uveden Jiruše František s roční povinností přimých daní 1zl a 40kr.

V roce 2005 objekt vlastnila Marcela Mrázová.

Široký Důl 59. - 7.6.2005

Čp. 61.

Na čp.61. stávala panská hospoda, která byla současně i rychtou náležející Litomyšli. Dal ji postavit litomyšlský hrabě. Později byla rychta přeložena do svobodnictví Chadimova na čp.70.

V čp. 61. se narodil František *1799 Zdvořilý syn Františka *1762 a Juliany *1780 rozené Jonášové. František *1799 zde tehdy byl podruhem. Nevíme přesně, komu tenkrát objekt patřil. V roce 1772 jej vlastnil Tomáš Kadidlo. V roce 1829 již stavení patřilo Skraňkovým.

V parcelním protokolu z roku 1839 je uváděn jako vlastník Šimon Flieder. Chalupa tehdy měla výměru 145 rakouských sáhů (522 m2) a patřilo k ní 0,4 ha půdy.

V seznamu občanů místní obce Široký Důl, kteří mají právo voliti výbor obecní z roku 1874 je uveden Flídr Jan s roční povinností přimých daní 4zl a 73kr. O šest let později je uváděn mezi voliteli opět Flídr Jan se stejnou výší daně 4zl a 73kr.

Z roku 1905 existuje zápis obecního výboru, ve kterém vyslovuje výbor okresnímu hejtmanství podporu Antonínu Sýkorovi z Širokého Dolu čp.61 za udělení koncese k výčepu lihovin. Jako zdůvodnění výbor uvádí, že od starodávna byly v obci 2. výčepy a nyní je jen jeden, místnosti hostinské jsou vyhovující a povolení tohoto výčepu není protizákonné jelikož je v obci skoro 600 obyvatel.

Tu samou podporu ke koncesi hostinské v čp.61. vyslovuje obecní výbor v čele se starostou Václavem Vopařilem v roce 1922 panu Františku Flídrovi nar.1898 v Širokém Dole a jako zdůvodnění uvádí: "Místní poměry vyžadují, aby povolen byl výčep piva a lihových nápojů. Za důvod k tomu uvádí:
I.Kdyby jmenovanému žadateli výčep piva a lihových nápojů povoleno nebylo a jeho otci jest 62 roků, nemocen jest, tak že jeho umrtím, by zůstala ve zdejší obci 1 podobná hostinská koncese. Tím by všichni obyvatelé v zdejší obci byli odkázáni na jeden výčep hostince, který by v neprospěch odběratelů mohl cenu a jakost dle své libosti měniti.
II.V čp.61. provozuje se živnost hostinská od nepamětné doby, v kterém jest mimo hostinské místnosti veliký dvůr, vhodná konírna a kolny pro vozy, jest téměř nutno, by jako ve vsích jiných zájezdních hostincích mohli býti podávány lihové nápoje vetchým pocestným a vozkům, kteří pro nedostatek hmotných poměrů nemohou si koupiti nápojů dražších.
III. Povolení žádané koncesse nebude také proti zákonné neboť ve zdejší obci se čítá dle posledního sčítání 585 osob a nestává také obavy, že by povolením této koncesse (požíváním lihovin) na škodu občanstva vzrostlo a tím zhoubu mu přineslo.
IV.Místnosti pro žádaný výčep jsou vhodné a policejnímu dozoru přístupné.
V. Žadatel vypomáhal u svého otce Fr.Flídra v hostinci po 10 roků, jest italským legionářem a manželka se žadatelem Fr.Flídrem, jsou úplně zachovalý a spolehlivý. Vzhledem k tomu, co nahoře uvedeno, přimlouvá se obecní výbor, aby žadateli p.Fr.Flídrovi v Šir.Dole čp.61 ku prospěchu a pohodlí zdejšího občanstva, příznivě vyřízeno bylo.

V roce 1945 je zde jako vlastník uváděn František Flídr, který na svých polích pěstoval brambory, oves a žito.

Dnes je objekt v majetku obce.

Široký Důl 61. - 7.6.2005

Čp. 62.

V nejstarší historii objektu, kterou máme k dispozici, patřilo čp.62. Václavu Benešovi. Ten je zde uváděn také při číslování domů v roce 1772. Václav Beneš měl pravděpodobně jen dcery. 13.5.1777 se jeho dcera Kateřina vzala za muže Tomáše Břeně ze Širokého Dolu čp.1. a tak se domek dostal do držení rodu Břeňů. Spolu měli dvě děti – Jana *1780 a Kateřinu *1784. Manželka Tomáše Kateřina však roku 1784 umírá a Tomáš Břeň se žení za dva měsíce po jejím úmrtí podruhé, tentokrát si bere Kateřinu, dceru Václava Hrnčíře ze Širokého Dolu 13. S ní má jedinou dceru Annu *1786. Jeho druhá žena Kateřina umírá 3.2.1804, Tomáš pak v roce 1816. Ve stavení zůstává dcera Anna *1786, která se pravděpodobně vdála za Josefa Rezu, a pak sirotek po Tomáši a Kateřině, dcera Kateřina *1784. Rezovi však byli bezdětní, nebo se jejich děti odstěhovaly.

V parcelním protokolu z roku 1839 je uváděn jako vlastník Josef Střítežský. Domek měl výměru 45 rakouských sáhů (162 m2) a nepřináležely k němu žádné pozemky.

Pak přechází domek do rukou rodiny Chadimů. Ti jej drží minimálně až do počátku 20.století.

V seznamu občanů místní obce Široký Důl, kteří mají právo voliti výbor obecní z roku 1874 a 1880 je uvedena Chadima Rozalie s roční povinností přimých daní 1zl a 20kr.

Z roku 1892 se dochoval dražební zápis i s podpisem Františka Chadimy o šestiletém pronájmu obecního pozemku: „Dílec zadní louky v prostředku“ za vydraženou cenu 2Zl a 85kr. Nájemné se odvádělo půlletně a to vždy do dne 1. ledna a 24. června. Bohužel ze zápisu nevyplývá, o jak velký pozemek se jednalo.

Původní domek byl stržen a na jejím místě vystavěn nový dům. V roce 2005 objekt vlastnili Jiří a Blanka Volfovi.

Čp.62. má spojitost s čp.61, protože se týká stejné větve Zdvořilých. Tentokrát Václava *1803. Václav v čp.62 bydlel a měl zde s Kateřinou *1817 rozenou Břeňovou dvě děti – Václava *1847 a Marianu *1854. Kateřina *1817 se narodila Břeňům bydlícím v čp.63. Bohužel jaký byl přesně příbuzenský vztah Kateřiny *1817 Břeňové a Tomáše Břeně, který vlastnil objekt na přelomu 17. a 18.století, se nám zatím nepodařilo zjistit.

V roce 1945 je zde jako vlastník uváděn František Chadima, který na svém poli pěstoval žito.

Široký Důl 62. - 7.6.2005

Čp. 66.

V roce 1772 byl majitelem Jakub Tobek. V roce 1829 Jan *1789 Beneš. Ten je uváděn i v parcelním protokolu z roku 1839. Usedlost tehdy byla rozdělena na tři samostatně stojící objekty o výměrách 13, 184 a 45 rakouských sáhů (870 m2) a přináleželo k ní cca 30 ha půdy. Býval to grunt s mnoha podruhy.

Revoluční rok 1848 přinesl vyvazování (vykupování) sedláků z robotních povinností. Do roku 1853 byl František Kovář povinen odvádět ročně na faru 1 měř 4 up žita, 1 měř 6 6/8 up ovsa, 1/2 up lněného semene, 6 kusů vajec, 10zemi lnu a 1 koláč. To vše v hodnotě 4zl a 4 3/4kr. Z toho třetina odpadla za daně a 2zl 43kr musel faře vyplatit.

V seznamu občanů místní obce Široký Důl, kteří mají právo volit výbor obecní z roku 1880 je uveden Kovář František s roční povinností přimých daní 62zl a 92kr. Kovář František byl tak 3. největším sedlákem v obci. Je ale zajímavé, že není ještě uváděn ve volebním seznamu z r.1874.

V revizi obecního majetku z roku 1901 je uváděn Josef Kovář z čp.66 jako hříšník, který spolu s dalšími neuhradil svůj podíl v Kontribučním peněžním fondu na hasičskou výzbroj (viz.popis čp.4.) a byl proto Okresním úřadem vyzván k zaplacení podílu 28zl 31kr čili 56K 63h.

V čp.66. se narodil nemanželský syn Anny *1872 Zdvořilé Josef *1902.

Z roku 1910 se dochoval dražební zápis avšak bez podpisu Josefa Vomáčky o sedmiletém pronájmu obecního pozemku: „Dílec pole a louky pod Jalovcovým kopcem“ za vydraženou cenu 14K a 10h a dále pozemku: "Dílec zadní louky ku předu" za cenu 16K 22h. Nájemné se odvádělo půlletně a to vždy do dne 1. ledna a 24. června. Bohužel ze zápisu nevyplývá, o jak velký pozemek se jednalo.

V roce 1931 je zde připomínán chudý nájemník Václav Pakosta, kterému obec odprodala obecní pozemek č.1431/9 k postavení rodinného domku za cenu 70h/m2.

V roce 2005 objekt vlastnili Josef a Milada Vomáčkovi.

Čp. 70.

Rychtu litomyšlského panství prodal 14.10.1771 svobodník Mikuláš Chadima svému synu Janovi a ten 31.12.1817 svému synu Václavovi a ten jej postoupil 12.3.1832 svému synu Václavovi. Ten je také uváděn jako vlastník i v parcelním protokolu z roku 1839. Usedlost tehdy byla rozdělena na tři samostatně stojící objekty o výměrách 67, 56 a 196 rakouských sáhů (1150 m2). Jednalo se tak také o jeden z největších gruntů v obci, ke kterému patřilo cca 33,4 ha půdy.

Revoluční rok 1848 přinesl vyvazování (vykupování) sedláků z robotních povinností. 20.10.1849 se stal novým majitelem gruntu Jerson Feldman. Do roku 1853 byl sedlák Jerson Feldman povinen odvádět ročně na faru 2 měř.žita, 2 měř 1 4/8 up ovsa, 1/2 up lněného semene, 6 kusů vajec, 10zemi lnu a 1 koláč. To vše v hodnotě 6zl a 19kr. Z toho třetina odpadla za daně a 4zl 13kr musel faře vyplatit.

Pak na grunt přicházejí Kovářovi. Kovářovi se do Širokého Dolu přistěhovali někdy po roce 1839 z Lubné. Otec Františka *1811 Kováře František *1788 nejprve sloužil v čp.61. u Frídlů. Vzestup Kovářů je pro nás zatím tak trochu záhadou.

Ještě, než se Jan *1845 Zdvořilý dostal do čp.55, sloužil v čp.70. Zde se mu narodily s Žofií rozenou Jílkovou i tři jeho děti - František *1874, Josef *1876 a František *1880, možná i prvorozený Jan *1872.

V seznamu občanů místní obce Široký Důl, kteří mají právo voliti výbor obecní z roku 1874 je uveden Kovář František s roční povinností přimých daní 177zl a 37kr. O šest let později je uváděn mezi voliteli opět Kovář František s výší daně 166zl a 41kr. Je to sice o něco méně, než v roce 1874, i tak však byl Kovář František největším sedlákem v obci. Je zde uveden i jako držitel dalších dvou nemovitostí - čp.67. a čp.81.

Po Františku *1811 a Magdaléně Kovářových zbyla v katastru obce postavená socha Panny Marie z roku 1876. Pověst vypráví, že náklady na její vybudování uhradili majitelé usedlosti čp. 70 z pokladu nalezeného v jejich stodole. Ten zde pravděpodobně ukryli Švédové při svém tažení v 17. století. Druhá verze říká, že socha byla postavena, jako dík Panně Marii za velmi dobrou úrodu. A třetí – naše fiktivní verze říká, že poklad ve stodole vykopal pro Kováře Jan *1845 Zdvořilý. Při Kovářově otázce, jak se má Janovi za to odvděčit, mu Jan odpověděl, že by si přál postavit sochu Panny Marie, aby ochraňovala jeho právě narozeného syna Josefa.

V revizi obecního majetku z roku 1901 je uváděn František Kovář z čp.70 jako hříšník, který spolu s dalšími neuhradil svůj podíl v Kontribučním peněžním fondu na hasičskou výzbroj (viz.popis čp.4.) a byl proto Okresním úřadem vyzván k zaplacení podílu 31zl 72kr čili 63K 45h

V roce 1919 koupil Josef*1883 Kovář obecní pozemek č.1367, tj. tzv, pěšina (chodník) k obci Sebranice, za cenu 23h/m2. V roce 1927 byl Josef*1883 Kovář zvolen za zemřelého Josefa Sýkoru členem školní rady a v roce 1929 opět. V roce 1930 byl zvolen Josef Kovář č.70 spolu s Vlastimilem Střítežským č.4., Josefem Teleckým č.76 a Bedřichem Sílou č.32 členy pro obstarání elektrizace obce. V roce 1932 byl Josef Kovář zvolen do finanční komise obce.

V roce 1945 je zde jako vlastník uváděn stále Kovář František, který měl louky a na svých polích pěstoval ječmen, žito, směsku, brambory, jetel, hořčici, oves a pšenici.

K roku 1952 je uváděn trest za nesplněné dodávky Josefu*1883 Kovářovi, který takto přišel o šest dojnic. Jeho dcera Marie*1921 a syn František byli poslední, kteří na gruntě žili. Smrtí Marie *1921 v roce 1995 zanikl rod Kovářů v Širocku, stavení zeje prázdnotou a chátrá. Patrně i díky složitým dědickým poměrům. Ze 6/8 zdědil stavení František Mráz z Libchavy a vždy po 1/8 Božena Flídrová a Josef Kovář, oba z Osíka. V roce 2005 stav nezměněn a stavení se dále rozpadá.

Široký Důl 70. - 7.6.2005

Čp. 84.

Čp.84. v roce 1772 ještě nestálo, za to v roce 1829 již ano a patřilo Mastným – Františku *1774 a Anně *1786. Ti měli jen dceru Annu *1804, která si vzala 6.2.1826 za muže Václava *1801 Sýkoru (též. Sejkora) a grunt se tak dostal do držení rodu Sýkorů. V parcelním protokolu z roku 1839 je jako vlastník uváděn Václav Sejkora. Výměra usedlosti byla 45 rakouských sáhů, tj. cca 162 m2 a spravovaný pozemek č. IV/98 o výměře 159 rakouských sáhů, cca 572 m2.

Nevíme z jakého důvodu, ale v druhé polovině 19.století je jejich syn Václav *1834 Sýkora s rodinou, zde uváděni jako podruzi u chalupníka Václava *1833 Jílka. Václavu *1833 Jílkovi se zde s jeho ženou Annou *1837 rodí syn Václav *1864. Poté se 13.3.1867 vystěhovali všichni tři do Ameriky.

Patrně již v době, kdy zde hospodařili Jílkovi, byla zde na výměnku Kateřina *1817 Zdvořilá rozená Břeňová, vdova po Václavu *1803 Zdvořilém. Poté, co se Jílkovi vystěhovali do Ameriky, stává se v čp.84. chalupníkem Václav *1847 Zdvořilý. Se svoji manželkou Marianou *1847 rodem Sýkorovu zde měl všechny své tři děti – Marianu *1871 a dvojčata Václava a Annu *1878.

V seznamu občanů místní obce Široký Důl, kteří mají právo voliti výbor obecní z roku 1874 a 1880 je uveden i Zdvořilý Václav s roční povinností přimých daní 1zl a 27kr.

Z roku 1892 se dochoval dražební zápis i s podpisem Václava Zdvořilého o šestiletém pronájmu obecního pozemku: „Dílec pole s dílcem louky pod paloukem Josefa Vopařila“ za vydraženou cenu 3Zl a 24kr. Nájemné se odvádělo půlletně a to vždy do dne 1. ledna a 24. června. Bohužel ze zápisu nevyplývá, o jak velký pozemek se jednalo.

Stejně tak jako Jan *1845 Zdvořilý z čp.55., se i Václav *1847 Zdvořilý po smrti své první manželky Mariany *1847-1909, znovu 6.2.1912 žení a to krátce před svými 62tými narozeninami s o 21 let mladší Annou Jiráňovou *1868 z Lezníku.

Dcera Václava*1847 Zdvořilého Marianna *1871 se vdává 20.2.1900 do čp.18. a v gruntu zůstává chalupničit její bratr Václav *1878 Zdvořilý. Ten zde smanželkou Marii *1878 rodem Klusoňovou má v rozmezí let 1901-15 osm dětí, ale jen jedno, Marie *1906 se dožívá dospělosti. Marie *1878 Zdvořilá rodem Klusoňová za války pracuje jako služka u starosty Václava Vopařila. Zápisem obecního výboru z 11.11.1916 bylo schváleno přidat za rok 1916 za vícepráce a drahotné přídavek starostovi obce v Širokém Dole 100K a sluhovi Marii Zdvořilé čp.84. 40K. V té době to byl pravděpodobně jen záskok za manžela Václava *1878, který byl 21.2.1916 odveden do války. Václav *1878 Zdvořilý se vrátil z války bez úhony a v roce 1922 je připomínán jako pořádník v Širokém Dole.

Marie *1906 přežila za války v lednu 1917 životu nebezpečné onemocnění střevním tyfem. V roce 1932 vdala za Josefa Chadimu, se kterým pak měla dvě dcery – Emilii *1933 a Marii *1936. Obě dvě si berou za muže Flídry, snad bratry. Emilie *1933 se s mužem stěhuje do Poličky, Marie *1936 zde v roce 2005 bydlela a objekt vlastnila.

Široký Důl 84. - 7.6.2005

Čp. 87.

V čp.87. se narodila chalupníku Jakubovi *1779 Hápovi dcera Josefa *1805, manželka Josefa *1801 Zdvořilého. Je možné, že vrchnost tento grunt vybudovala pro Hápovi jako první, protože v roce 1772 objekt ještě nestál. Široký Důl měl tehdy 70 popisných čísel. Chalupník Jakub *1779 Háp s rodinou je zde uváděn ještě v roce 1829.

V parcelním protokolu z roku 1839 je však již uváděn Josef Břeň. Usedlost tehdy měla výměru 42 rakouských sáhů (151 m2) a nepřináležely k ní žádné pozemky

Při vyvázání nemovitosti z poddanských poviností v roce 1851 je zde uváděn Holec František. Za domek do té doby platil stejnou sazbu jako všichni ostatní osedlí na poličských gruntech a to 4zl. 18 3/4kr, které byly památným rokem 1851 zrušeny bez platu.

V seznamu občanů místní obce Široký Důl, kteří mají právo voliti výbor obecní z roku 1874 je uveden v čp.87 Pakosta Jozef s roční povinností přimých daní 1zl a 24kr. O šest let později je uváděn mezi voliteli opět Pakosta Josef s výší daně 1zl a 27kr.

V roce 1945 je zde jako vlastník uváděn Kučera František, který měl louky o výměře 1,33 ha.

V roce 2005 objekt vlastnila Soňa Šebková z Pardubic.

Čp. 103.

V roce 1829 objekt ještě nestál. Široký Důl měl tehdy jen 94 popisných čísel. Nenajdeme jej ještě ani v parcelním protokolu z roku 1839. V polovině 19.století je zde však už zde uváděn Petr Isak s rodinou, se kterou se v roce 1869 přestěhoval do Limberka. To byla příležitost pro Antonína *1842 Mráze, který zde založil svoji rodinu. Antonín *1842 Mráz je uváděn i v seznamu občanů místní obce Široký Důl, kteří mají právo voliti výbor obecní z roku 1874 s roční povinností přimých daní 93kr, což bylo nejméně ze všech.

V seznamu občanů místní obce Široký Důl, kteří mají právo voliti výbor obecní z roku 1880 je již uvedena Josefie *1821 Rampoltová se stejnou roční povinností přimých daní 93kr. V roce 1889 Josefie *1821 Rampoltová umírá a domek se pak dostal k chalupníkovi Janu *1843 Rouskovi s manželkou Františkou*1838.

Z roku 1892 se dochoval dražební zápis i s podpisem Jana Rouzka o šestiletém pronájmu obecního pozemku: „Dílec pole s loukou pod novou cestou“ za vydraženou cenu 10Zl a 15kr. Nájemné se odvádělo půlletně a to vždy do dne 1. ledna a 24. června.

Františka *1838 Rousková 5.2.1905 umírá. Jan *1843 Rousek zde zůstává buď jako výměnkář, nebo se pravděpodobně stěhuje jinam v Širocku. Od roku 1905 je zde totiž chalupníkem Zdvořilý Josef *1876, syn Jana *1845 Zdvořilého. Spolu s manželkou Josefou Lorencovou se mu zde narodily i jeho tři děti – Josefka *1904, Josef *1906 a Anna *1910. Josef a Anička však záhy umírají - Josef 7.7.1909 a Anička 6.5.1910.

Josef *1876 Zdvořilý a jeho žena Josefa *1878 měli asi děti rádi. V letech 1903-1908 je Josef *1876 uvěděn jako poručník Kateřiny Koudelkové, nar.8.11.1896 v Širokém Dole otci Františku Koudelkovi, čeledínovi z Poličky. Kateřiny Koudelkové, nar.8.11.1896 byla dcerou prasestřenice Josefa *1876 Kateřiny *1870 Zdvořilé. Narodila se jako nemanželská a ještě jako Zdvořilá. 1.9.1908 přesídlila do Líšně.
Josef *1876 však byl poručníkem i dalšího dítěte - Růženy Voldřichové nar. 13.3.1912 ve Vídni. Jaký byl její příbuzenský vztah k Josefovi se nám zatím nepodařilo zjistit. V rozmezí 16.9.1918 a 28.6.1926 navštěvovala ZDŠ v Širokém Dole.

Z roku 1910 se dochoval dražební zápis i s podpisem Josefa *1876 Zdvořilého o sedmiletém pronájmu obecního pozemku: „Dílec pole s loukou pod Novou cestou“ za vydraženou cenu 20K a 24h. Jednalo se o stejný pozemek, který si před tím pronájímali Rouskovi. Stejně jako v pronájmu z roku 1892 se nájemné odvádělo půlletně a to vždy do dne 1. ledna a 24. června. Bohužel ze zápisu nevyplývá, o jak velký pozemek se jednalo. Z 23 dražených pozemků to však byl jeden z pozemků nejdražších.

15.5.1915 odchází Josef *1876 do války a jeho žena Josefa *1878 rodem Lorencová zůstává doma jen s dcerou Josefou *1904. Ta následujícího roku onemocněla záškrtem. V roce 1917 se dražba obecních pozemků opakovala. Zápis však nemáme k dispozici. Předpokládáme ale, že Zdvořilí vydražili opět stejný pozemek. Josef *1876 Zdvořilý se pak z války vrací, ale 16.5.1921 ve svých nedožitých 45 letech umírá.

22.4.1923 přijal obecní výbor usnesení, aby dobrovolně přidali peněžitý obnos ti občané, kteří obecní pozemek vydražili, 1.září 1917, neb v roce 1923 užívají a to z důvodu toho, že tyto vydražené pozemky v Širokém Dole jsou tak nepoměrně laciné, že nestačí by se z tohoto příjmu zaplatili předepsané daně a přirážky za léta po sobě jdoucí 1917 až 1923 z obecních pozemků. Vdova Josefa *1878 nevěnovala patrně pronájmu patřičnou pozornost a další dražby se asi neúčastnila. Svoji chybu se dodatečně pokusila neúspěšně napravit a tak se můžeme v protokolu obecního výboru z 8.9.1923 dočíst: "Starosta obce přečetl podané žádostě Josefi Zdvořilé č.103, Anny Marlové č.22, Josefa Lorence č.52 za prodloužení pronajatých obec. pozemků zdejší obce tj. pro rok 1924 podle z.b.zák. a nař. ze dne 13.7.1922 č.213 zb. zák. a nař. Obecní zastupitelstvo se usneslo těmto žádostem nevyhověti a to z důvodů poněvadž předpisi výše uvedeného zák. v obnově drobných zemědělských pachtu se na obecní pozemky náležející do kmenového jmění obce vůbec nevztahují a jest tudíž obec. zastupitel. oprávněno obec.pozemky znovu pronajmouti, což se již při schůzi obec. zastupitel. dne 21.července 1923 stalo."

Z dětí Josefa *1876 a Josefy Zdvořilé se však jen Josefka *1904 dožívá dospělosti a provdává se za řezníka Josefa *1897 Lešku. S ním měla dvě děti – Jiřinu *1929 a Josefa *1931. Pak se společně přestěhovali do Poličky a objekt koupili Houserovi.

V roce 2005 sloužil objekt rekreačním účelům manželům Miroslavu a Mileně Vojtovým z Pardubic.

Široký Důl 103. - 7.6.2005

---

Naposledy upraveno 27.12.2008. Přidány a doplněny informace z:
- Parcelního protokolu Širokého Dolu (SOkA Svitavy se sídlem v Litomyšli, fond Obec Široký Důl 1839-1945, kn.1.Parcelní protokol 1839)
- pronájmů obecních pozemků (SOkA Svitavy se sídlem v Litomyšli, fond Obec Široký Důl 1839-1945, karton.1. 08 Pronájem obecních pozemků)
- Revize obecního majetku (SOkA Svitavy se sídlem v Litomyšli, fond Obec Široký Důl 1839-1945, karton.1. 07 Revize obecního majetku)
- Zápisů o schůzích obecního výboru (SOkA Svitavy se sídlem v Litomyšli, fond Obec Široký Důl 1839-1945, kn.2. 03 Zápisů o schůzích obecního výboru 1904-1932) - seznamu voličů 1874 a 1880 (SOkA Svitavy se sídlem v Litomyšli, fond Obec Široký Důl 1839-1945, karton.1. 05 Volby do obecního zastupitelstva 1874-1933)